neděle 9. července 2017

Zachráněná temnota - Kapitola 8



„Nemusela si byť násilná,“ frflal Dario, keď konečne našiel svoj hlas a dych.
Angelica ho po svojom útoku odvliekla do vozidla a zapla motor, aby sa zahriali. Mali posledné zvyšky paliva a nemalo zmysel sa kamkoľvek pohnúť, pretože Erin by teoreticky mala zaznamenať jeho presnú polohu na Zemeguli.
„Nemala som na výber. Absolútne neovládaš svoju myseľ. A dobre vieš že by som ti smrteľne neublížila.“

Zachránená temnota - Kapitola 7



Stisol si koreň nosa a premýšľal, kde vôbec začať. A ako ju čo najmenej vydesiť. „Máte vy anjeli nejakú vieru?“ prekvapil ju otázkou.
Nadvihla obočie. „Vieru?“
„Náboženstvo. Boh, Alláh, Zeus, čokoľvek.“
Naklonila hlavu na stranu. „Nie sme stvorením žiadneho náboženstva, žiadnej viery. Nepodliehame žiadnemu bohu. Veríme v dobro a spravodlivosť. V silu života a vesmíru,“ objasnila mu ich postavenie.

sobota 8. července 2017

Pán vlkodlaků - Kapitola 15



Reda se probrala ze spánku, který cítila, že byl příliš hluboký a s třesoucími se vnitřnostmi ve svém břiše, které říkaly, že je něco špatně. Ležela na tvrdém povrchu a hlava ji bolela, ale ty záblesky se jí zdály být divné a vzdálené, její roztříštěné sny byly mnohem reálnější.
Byl to snad koneckonců sen, ne? říkala si, ale nebyla si jistá tím, odkud pochází vnitřní hlas, co to znamená.

pátek 7. července 2017

Temná labuť - Kapitola 14



Lilica sa prebudila s plačom a v Dallasovi sa niečo zlomilo. Možno to bol odpor. Alebo spojenie k minulosti, na ktorú radšej zabudol, kde sa malý chlapec bál, že stratí ľudí, ktorých miloval a zo všetkých síl sa snažil udržať si odstup. Táto krásna, silná žena by sa mala iba smiať... alebo vzdychať od rozkoše.
Keď sa do budovy s apartmánmi nahrnulo viac ako dvadsať osôb nakazených chorobu Schön, Dallas zostal pri Lilicinom tele. On a agenti, rozostavaní na poschodí, dobre využili svoje meče na sekanie, zložiac každého jedného vojaka. Trinity plánovala dopredu a to urobil aj on. Nikto sa nedostal k Lilicinmu zraniteľnému telu. To by radšej umrel.

čtvrtek 6. července 2017

Chat s Genou

Pro ty, co mají chuť naši oblíbenou autorku trochu víc poznat :)


Podlehni temnotě - Kapitola 21



Chrám pokoja

Kaelth podopieral Rugnu odvtedy, čo jej s Tyrathom pomohli z postele. Virvaenth sa potichu držal za nimi, pretože starostlivosť o ňu spočívala na nich dvoch, pokým ona alebo oni nerozhodli inak.
,,Dovoľ nám niesť vás zvyšok cesty, Arasamya,“ požiadal ju úzkostlivo Kaelth. Ani on si však nedovolil nahlas vysloviť, ako zle na tom bola aj napriek skutočnosti. S Tyrathom niesli skoro celú jej váhu, no aj tak ju cesta do Siene rozsudkov vyčerpávala.
Rugna zo seba vydala slabý zvuk, skôr pripomínajúci chraptenie než smiech. ,,Musím vyzerať naozaj zle, keď ma o to žiadate.“

úterý 4. července 2017

Nejtemnější lži - Kapitola 23


    
        
Ta děvka! Byla první myšlenka, která zasáhla Scarlet, když se probudila. Byla naštvaná, když se zvedla. Rhea ji nakonec vzala z Budapešti do nebes. Tam viděla svou nahou matku, obkročmo na jejím nahém příteli. Pak ji Rhea hodila někam, kde bylo slunce. Scarlet nevěděla kam. Všechno, co věděla, bylo, že náhlý přechod z temnoty na světlo zcela zmátl jejího démona. Na rozdíl od pole ambrosie, mezi oběma místy existoval čas.

pondělí 3. července 2017

Aféra Tawdryové - Kapitola 1



Jestli Glory Tawdryová najde svou sestrou, Evie a jejího upířího přítele, jak se po sobě sápají jako divoké pumy ještě jednou – ještě jednou! – tak se asi pozvrací, vydrápe si oči a uřízne si uši.
„Jste nechutní,“ zavrčela a stála v otevřených dveřích do Evienina pokoje. Ona a Hunter museli mít několik fantazií o odhalení, protože si vždycky zapomenou zavřít dveře, když se na to chystají skočit.
Ani se nepodívali jejím směrem.
Odkašlala si.
Pokračovali.

neděle 2. července 2017

Zachráněná temnota - Kapitola 6



Po hodine monotónnej cesty bielou krajinou im bolo z drsného pohybu na vracanie. Angelica dúfala, že už vážne nemám v žalúdku nič, čo by sa mohlo vzbúriť.
Dario však v jednej chvíli zastal, otvoril dvere a vyprázdnil si žalúdok. Keď sa znovu posadil, oblieval ho studený pot.
„Absťák?“ tipla si Angelica, keď mu priložila dlane na spánky a vysielala k nemu novú energiu.
Prikývol. „Máš s tým skúsenosti?“ dychčal.
„Viac než si myslíš. Ale žiadny z mojich zverencov nebol na drogách proti svojej vôli,“ pripustila.
Zagúľal očami, ako sa s ním krútil svet. „Ty si teda mala prípady.“

sobota 1. července 2017

Pán vlkodlaků - Kapitola 14



Zocelená sama sebou, Reda si prohlížela zápěstí. Kousnutí se změnila v úhledná znaménka, uzavřená jakousi upíří magií. Ale co jí nejvíc přišlo odporné, byl rudý pruh vyznačený na jejím předloktí ukazující, kam až dosáhla jeho ústa.
To že se to skutečně dělo, jí opravdu vadilo. Teď se jí žaludek tak svíral, i když nedokázala říct proč. Nebylo pravdou, že by to nějak zvlášť bolelo a potěšení převažovalo osten bolesti. Nic jiného, než co bylo předtím, necítila a to ji zachránilo, sakra. Tak co bylo špatně?
Nebude vědět víc, dokud nedostane odpověď, při které, jak si uvědomila, čeká na jediné. Chtěla rozumnou a logickou odpověď, chtěla praktičnost, protože to byli oni, kteří by mohli vysvětlit, proč je pro její základní lidskou stránku špatný jeden člověk, který na rozdíl od druhého pije krev, ale v dané situaci nemohla přijít na správný důvod, proč je to špatné.