středa 15. března 2017

Otrok rozkoší - Kapitola 25


Chraň svého pána vlastním životem

 

„Uh, promiňte,“ zavolal hluboký, mužský hlas s mírným přízvukem. „Jste tam v pořádku? Slyšel jsem křik. Měl bych zavolat policajty?“
Julia se podívala na Tristana, pak dolů na jejich stále obnažená těla. To se snad nedělo, nemohla to být pravda.
Ale byla…

sobota 11. března 2017

Temná labuť - Kapitola 2


Lilica Swanová sedela uprostred cely. Zostala na svojom mieste už celé týždne... alebo len pár dní? Hoci boli mrežované steny také vysoké, že sa mohla úplne vystrieť do celej svojej výšky takmer stoosemdesiat centimetrov, zostávala v tejto polohe. Mohla tak sledovať, čo sa deje okolo nej bez toho, aby pritiahla nechcenú pozornosť. Osvedčený trik predátora.

čtvrtek 9. března 2017

Podlehni temnotě - Kapitola 10



Nádvorie Temného paláca, Temná ríša

,,Pamätaj, že pokiaľ tam budú táboriť v mieri, nesmieš zasahovať. Kearn si nepraje zbytočné konflikty a vojnu ešte oficiálne nevyhlásili,“ pripomenul Lucanovi pred odchodom Villain.
Všade naokolo sedeli vojaci v sedlách a čakali na Lucanove rozkazy. Väčšina Temnej armády sa presúvala k hraniciam, kde táborilo elfské vojsko. Muži, ktorí neboli povolaní k hraniciam, hliadkovali po celej ríši. Temné vojsko však bolo iba časťou, aj keď najväčšou, armády Temnoty. Dokým ju však nik nepovolal z Temnoty, neexistovala.
Villain ostal stáť, pokiaľ mu posledný muž nezmizol z dohľadu. Keby nemusel ostať, bol by teraz v ich čele.

středa 8. března 2017

Otrok rozkoší - Kapitola 24


Nikdy se neptej svého pána

 

V pondělí Julia otevřela obchod o jednu hodinu a deset minut později, což podle jejího odhadu nebylo špatné, vzhledem k tomu, že zapomněla na vše, co se týkalo jejího podniku. Samozřejmě, že vinu za to nesl Tristan. Ten muž neustále požíral její mysl, tělo a srdce. V posteli i mimo ni.
Možná, že některé posedlosti ohledně něj vycházely z faktu, že ho málem ztratila. Zirra ho chtěla natolik, že je přenesla přes galaxii a čas, aby zničila vlastnictví jeho guan ren.

pondělí 6. března 2017

Prokletá temnota - Epilog



O pol roka neskôr...

Ekrem vyšiel zo sprchy a vášnivo pozrel na Rose natiahnutú na mäkkej posteli. Vyzývavo zakmitala obočím a rukou prešla po prázdnom mieste vedľa seba.
Viac náznakov nepotreboval. Zhodil uterák a ako predátor sa plazil po posteli, až kým ju nemal uväznenú pod sebou.
„Nestačilo ti, krásna Rose?“ mrmlal vášnivo. Je to len pár hodín, čo prišli z nákupu a skončili na zadnom sedadle ich auta.

Chůva z pekla - Kapitola 9


Malý Damon jednou klopýtnul a přistál na vycpaném zadečku před tím, než se znovu narovnal. Městské náměstí vypadalo jako bitevní pole. Dítě se rozhlíželo kolem sebe na zbylé subdémony ležící na zemi. „Ošklivý pejsci,“ zamumlal.
Nevin sledoval její vyděšený pohled. Rty se mu stáhly přes jeho perfektní zuby. Nebyl to ani tak úsměv, jako spíše zavrčení. „Co je to?“

neděle 5. března 2017

Prokletá temnota - Kapitola 26



Salvator bez zaklopania vošiel do Kamalovej kancelárie. Jeho sekretárka z neho dostala migrénu a podriadení začali pochybovať, či je mentálne spôsobilý.
Kamal sa skláňal nad papiermi, prepisoval niečo do počítača a bral na seba čoraz viac úloh.
Kráľ sa už naňho nemohol pozerať. „Je to už viac ako mesiac, Kamal,“ povedal vážne.
Kamal ani nezdvihol pohľad, len naďalej roboticky pracoval. „Potrebuješ niečo, Salvator?“
„Potrebujem, aby si sa spamätal. Ty aj tvoja žena. Svet neskončil, tak sa tak nesprávajte!“
„Neviem o čom hovoríš.“

sobota 4. března 2017

Temná labuť - Kapitola 1


„Pomôž mi.“
Chodbou sa vznášal ženský šepot. Dallas Gutierrez dokončil zaväzovanie topánky a zodvihol pohľad. Nikto nevstúpil do malej haly. Narovnal sa. Vyriešil prvý prípad toho dňa, keď zazneli zvuky tlmených výstrelov a svišťanie pneumatík. Televízor bol zapnutý.
Očividne som najlepší agent Spoločnosti pre vyšetrovanie a odstraňovanie mimozemšťanov, aký kedy žil.

čtvrtek 2. března 2017

Podlehni temnotě - Kapitola 9



Všade naokolo rástlo množstvo rozličných stromov, rastlín a kvetov. Očakávala, že samotné srdce Temnoty bude pripomínať Sibír. Príroda tu však žila vlastným životom, ako tomu bolo v svete nesmrteľných. Aj keď videla len jej zlomok, mohla povedať, že toto patrilo k najkrajším miestam, ktoré kedy videla.

středa 1. března 2017

Otrok rozkoší - Kapitola 23


Nepatří ti nic, dokonce ani tvé vlastní štěstí 

 

Později se ocitli na dvoře, chladný vánek tančil kolem nich a tlumené paprsky světla bojovaly s příchodem noci. Tristanova skříňka byla stále uzavřená v květináči, kde zůstane, což jim oběma dalo pocit úlevy a odpočinku. Smáli se, hráli na honičku a kutáleli se na vlhkém vrcholku červeného vrchu. Kvůli bouři byla země měkká a mokrá a obarvila oba blátem a dešťovými kapkami.
Tristan odstranil velký kousek bláta a větviček z Juliiných vlasů, když se snažila ovládnout smích. Pokaždé, když se usmála, jeho vlastní rty se roztáhly, bez vyzvání, do úsměvu. Nevzpomínal si, že by ve svém životě byl kdy šťastnější nebo více bezstarostný, než byl v této chvíli. Jako děti byly, tak bezstarostní a živí.