Zobrazují se příspěvky se štítkemPoslední polibek na dobrou noc. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemPoslední polibek na dobrou noc. Zobrazit všechny příspěvky

pondělí 17. února 2014

Poslední polibek na dobrou noc - Kapitola 36


Tak knihu samozrejme najdete behem dneska na emailu a urcite vas potesi, ze Gabca se ujme i druheho dilu serie, akorat si da ted chvili pauzu, aby si stihnula neco malo naprekladat dopredu :) 


pondělí 10. února 2014

Poslední polibek na dobrou noc - Kapitola 35


„Dobrý boj jsem bojoval, běh jsem dokončil, víru zachoval.“
2. Timoteovi 4:7

            Targon na farmě zůstal několik dní. Pomohl Vice zaplatit a propustit pomocníky, které Solo najal, a nakonec ji opustil se slibem, že se vrátí během několika týdnů, aby ji zkontroloval. Měla ho ráda, oceňovala jeho pomoc, ale byla ráda za samotu.

pondělí 3. února 2014

Poslední polibek na dobrou noc - Kapitola 34


„Stezka života vede prozíravého vzhůru, aby unikl podsvětí dole.“
Přísloví 15:24

            „Dr. E je poražen. Zabil jsem ho.“ X se opřel o sloup, paže zkřížené na hrudi. Byl stále vysoký, stále svalnatý.
Solo ho slyšel, ale jeho hlas – a všechny zvuky, skutečně – byly ztlumené na nižší hlasitost. „Přál bych si, abys to udělal dříve.“
„Kdybys mi řekl, abych to udělal dříve, tak bych to udělal. Ty jsi ho přijal do svého života, a já se nikdy nevměšoval do tvé svobodné vůle. Ale ve chvíli, kdy jsi ho odmítl, jsem byl schopný jednat.“
Všechny ty roky… všechno to trápení… a všechno to byla jen jeho vina.

pondělí 27. ledna 2014

Poslední polibek na dobrou noc - Kapitola 33



„Neboť kde je váš poklad, tam bude i vaše srdce.“
Lukáš 12:34


            Vika si nebyla jistá, jak dlouho na tom místě klečela, zírala na rudou louži, která zůstala po Solovi. X dal kolem něj ruce a oba zmizeli. Všechno co věděla, bylo, že když konečně vzhlédla, celý cirkus byl v plamenech. Smála se bez humoru. Pýcha a radost jejího otce byla ničena kousek po kousku, dokud se všechna jeho práce nerozpadla. Spravedlnost nakonec dorazila. Ale pozdě, vždycky to tak bylo, nebo ne? Nějak. Nějakým způsobem.

pondělí 20. ledna 2014

Poslední polibek na dobrou noc - Kapitola 32


„V množství lidu spočívá důstojnost krále, kdežto úbytek národa je zkáza pro vládce.“
Přísloví 14:28

„Ty! Co jsi udělal s mou dcerou?“ Bušil Jecis do Solovy klece a s nadávkami zmáčkl tlačítko, aby vstříkl sedativa do jeho systému. Dr. E seděl na mužově rameni, smál se. „Plánoval jsem počkat, zabít tě pomalu, ale chci, aby slyšela tvůj křik a přiběhla. Chci aby viděla co ti udělám – a chci, abys ty viděl, co udělám jí.“
Solo zůstal zticha, když spadl na zem.
„Matasi,“ zavrčel Targon.

pondělí 6. ledna 2014

Poslední polibek na dobrou noc - Kapitola 31




„Buďte připraveni a vaše lampy ať hoří.“
Lukáš 12:35

            Solo se s trhnutím probudil, okamžitě ho naplnila panika. Vzpomněl si na srub a ohnivou lebku, jak se k němu přibližuje. Ale potom? Nic.
„Viko!“ Zakřičel, a vyskočil na nohy. Kde byla? Dostala ji taky ta lebka?
„Viko!“
„Uklidni se, válečníku.“

pondělí 30. prosince 2013

Poslední polibek na dobrou noc - Kapitola 30



Ať tě neopouští milosrdenství a věrnost! Přivaž si je na hrdlo, napiš je na tabulku svého srdce.“
Přísloví 3:3

Padla noc, ale Solo nebyl unavený. Ani Vika, soudíc podle její přehnané aktivity. Vpadla do skříně a prádelníku a vytáhla vše, co potřebovalo vyspravit. Teď seděla před ohněm v obýváku, šila, měkká oranžová záře ji obklopovala, vedle ní pak hromada oblečení.

pondělí 16. prosince 2013

Poslední polibek na dobrou noc - Kapitola 29




„Celá jsi krásná, přítelkyně moje, poskvrny na tobě není.“
Píseň písní 4:7

            Solo uklidil kuchyň, bylo mu trochu špatně od žaludku. Dovolil hněvu, aby nad ním vyhrál, a zranil city své ženy, možná ji i vyděsil. S její minulostí… uměl to líp. Věděl, že má být opatrný.
Styděl se. Byl prostě... byl kvůli ní tak vyděšený. Vstoupila do kruté zimy a netušila, že jeden špatný krok ji mohl dát ránu nebo ji zabít, dokázala to a došla k divokému, zraněnému zvířeti. Neměla žádný rozum? Nechápe, že Solo bez ní nechtěl žít?
Ztuhnul.
Nechtěl bez ní žít.

pondělí 9. prosince 2013

Poslední polibek na dobrou noc - Kapitola 28




„Po zemi se objevují květy, nadešel čas prořezávat révu, hlas hrdličky je slyšet v naší zemi.“
Píseň písní 2:12


Solo zíral na obrazovku počítače a zamračil se. Konečně dostal e-mail. Vlastně tři. Jeden od Michaela, jeden od Johna, a jeden od Bluea. Ale všechny tři byly vrácené zprávy.
Jejich e-mailové adresy byly změněny. A stejně tak jejich telefonní čísla. To byl standartní operační postup, když byla identita, nebo lokalita odhalena – nebo když agent zemřel.

pondělí 2. prosince 2013

Poslední polibek na dobrou noc - Kapitola 27 2/2




Vika se opřela o loket a podívala se dolů na Sola. Jeho pohled se setkal s jejím přes těžká víčka. Jeho vlasy byly v naprostém zmatku, tmavé prameny trčely ve špičkách. Silné kosti jeho tváře byly překryté kůží zbarvenou intenzivním potěšením, které sdíleli. Jeho rty byly měkké a rudé z jejích polibků, a trochu oteklé.
Byl dechberoucí.
„Myslím, že tentokrát se mi to líbilo víc než poprvé,“ oznámila.
„Potřetí se ti to bude líbit ještě víc,“ slíbil.

pondělí 25. listopadu 2013

Poslední polibek na dobrou noc - Kapitola 27 1/2






„Občerstvěte mě koláči hrozinkovými, osvěžte mě jablky, neboť jsem nemocna láskou.“
Píseň písní 2:5

Zatímco její sladký, vyčerpaný Solo odpočíval, Vika se oblékla a užila si nádhernou suchou enzymovou sprchu. Ohřála misku rajské polévky a jedla, zatímco studovala srub. Byl větší než čekala a celkem útulný, se zdmi z klád a s pohodlným nábytkem na míru. Měkká hnědá předložka zakrývala podlahu v obývacím pokoji, a obrazy růží a lilií pokrývaly zdi. A ještě měkčí koberec byl v kuchyni na podlaze, hrnce a pánve visely z kovového pultu nad žulovým kuchyňským ostrůvkem.
Různorodý mix starého a nového, jakoby se muž a žena podíleli na dekorování. Muž rozhodl, co bude patřit na podlahu a žena rozhodla, co bude patřit na stěny.

pondělí 11. listopadu 2013

Poslední polibek na dobrou noc - Kapitola 26



„Holubičko moje v rozsedlinách skály, v úkrytu nad strží, dopřej mi zahlédnout tvou tvář, dovol mi hlas tvůj slyšet. Jak lahodný je tvůj hlas! Jak půvabnou máš tvář!“
Píseň písní 2:14

Konečně!
Srub už byl na dohled, malý a částečně skrytý stromy a sněhem. Solo věděl, že někde na pozemku bude bezpečnostní schránka a prohledal každou píď ve vzdálenosti do třiceti kroků, než ji našel uvnitř kmene stromu. Musel seškrábat led drápy, prokazujíc, že tady nějakou dobu nikdo nebyl, a vyťukal jeho osobní kód.

pondělí 4. listopadu 2013

Poslední polibek na dobrou noc - Kapitola 25



„ Probuď se, kdo spíš, vstaň z mrtvých, a zazáří ti Kristus.“
Efezským 5:14

Světlo proťalo temnotu Vikyiny mysli, a ona se protáhla, probudila se z nejklidnějšího spánku svého života. Vůně pečeného masa jí naplnila nos a začaly se jí sbíhat sliny.
Uvolnila se a promnula si oči. Hned si všimla několika překvapivých faktů. Bylo jí teplo, zakrytá hustou chlupatou dekou, kterou včera v noci neměla, a kromě diamantového obojku kolem krku, byly všechny její šperky pryč.
Solo se krčil před ohýnkem, otáčel kus masa na dvou klaccích, zasazených v zemi. Na vlastní pěst, by pravděpodobně umřela hlady. Ale Solo byl schopný, mimo to i vynalézavý... a mnohem krásnější než její náhrdelník, jak zlaté paprsky zářily a tančily kolem něj, upozorňujíc na jeho sílu, jeho naprostou mužnost.
„Dobré ráno,“ řekla.

pondělí 21. října 2013

Poslední polibek na dobrou noc - Kapitola 24





„Uprchni, milý můj, podoben gazele či kolouškovi na balzámových horách.“
Píseň písní 8:14

Solo nesl Viku a její tašku, nocí do hor. Musel mrznout. Ona mrzla. A on byl nahý, a mráz prakticky plnil vzduch. „Přinesla jsem ti oblečení a boty,“ řekla přes drkotající zuby. „Jsou v batohu.“
Možná odpověděl, možná ne. Ať tak či onak, pokračoval.
Co se stalo uvnitř toho stanu... totální devastace, byl jediný způsob jak to popsat. Proměnil se v zuřící červenou bestii, jak ho ostatní nazvali. Ublížil lidem. Zabil.
Chránil.

pondělí 14. října 2013

Poslední polibek na dobrou noc - Kapitola 23


„Rozdrtím je, že už nepovstanou, pod nohy mi padnou.“
Žalmy 18:39

Solo ztratil pojem o čase. Nebyl si jistý, jak dlouho byl připoutaný k tomu kolu. Věděl jen, že jeho ruce a nohy byly necitlivé, přivázané k desce, a lidi nakonec přestali chodit do stanu. Zírat na něj. Hladit jeho tělo jako by byl krotká domácí kočka. Rozohňujíc bestii uvnitř něj na nejvyšší úroveň.
Otherworlďani kolem něj byli zticha. Ne proto, že byli umlčeni – nebyli – ale proto, že byli v šoku, stále naprosto poníženi, stále se vzpamatovávali ze všeho, co se stalo, z toho jak zranitelní byli.
Nemůže tohle dělat znovu. To raději zemře.

pondělí 7. října 2013

Poslední polibek na dobrou noc - Kapitola 22





„Odpadlík se sytí svými cestami, kdežto člověk dobrý tím, co je mu dáno.“
Přísloví 14:14

Jecis nelhal o osahávací ZOO. Vika na to zírala s rostoucí hrůzou.
Brzy ráno, Matas – jehož ruka se záhadně uzdravila po Solově ,péči‘, ale kůže nyní byla žilnatá a nezdravě černá – zdrogoval každého zajatce a v bezvědomí je pak odtáhl do stanu, který postavili Jecisovi zaměstnanci. Tam, dva muži vysvlékli zajatce do naha a spoutali na obrovských rotujících kolech pevnými železnými pouty.

pondělí 30. září 2013

Poslední polibek na dobrou noc - Kapitola 21




„Napomenutí se chop a  neochabuj, dodržuj je, to je tvůj život.“
Přísloví 4:13

Vika by nikdy nečekala, že bude oplakávat ztrátu Nolanďanů. Ale ona ano, a dala by polovinu svého pokladu, aby se tam na pár týdnů vrátila. Možná by dala celý svůj poklad, aby zůstala navždy. Během několika dní, se Solo stal, jednou z jejich nejoblíbenějších věcí na celém světě. Byl ještě lepší než čokoláda!
Už se nebála jeho nálad. Koneckonců, rozzlobila ho několikrát, ale ani jednou ji neudeřil. Dokonce ho měla praštit ona, ale místo, aby zuřil, ji ukázal jak ho udeřit tvrději. Byl pragmatický a mrzutý, ale byl taky starostlivý a laskavý. A měl nečekaný smysl pro humor, o kterém si myslela, že ani nevěděl. Jednou ho přiměla, přivést ho na povrch a překvapil oba. Dokonce ji nabídl domov a práci, možná to udělal z lítosti a možná proto, aby změnila názor na jeho osvobození, ale pořád to udělal. Byl tak dobrý muž.

pondělí 23. září 2013

Poslední polibek na dobrou noc - Kapitola 20




„Noc pokročila, den se přiblížil. Odložme proto skutky tmy a oblečme se ve zbroj světla.“
Římanům 13:12


Solo čekal. Vika odolávala, jasně nejistá.
„Máš dobré srdce, a zasloužíš si být chráněna,“ řekl. „Dokud se to nestane...“
Zamračila se a ostražitě si ho prohlížela. „Násilí není vždy odpověď. Jsem příliš slabá bránit se proti svalům a síle muže. Zkusila jsem to, a tohle je výsledek.“

pondělí 2. září 2013

Poslední polibek na dobrou noc - Kapitola 19




„Dlouhým čekáním zemdlívá srdce, kdežto splněná touha je stromem života.“
Přísloví 13:12


Její poslední slova byla rozhodně konstatováním. Solo se dusil svou samotou. Jeho mysl se odmítla upokojit, byla zaseknutá na jednu myšlenku.
Líbil se jí jeho polibek, chtěla víc. Ne proto, že se cítila vůči němu povinována, nebo proto, že by měla v úmyslu ho obměkčit. Jen proto.

pondělí 19. srpna 2013

Poslední polibek na dobrou noc - Kapitola 18





„Vstaň, má přítelkyně, krásko má, a pojď!“
Píseň písní 2:10

            Chladná voda kapala na Vikyiny rty a klouzala dolů do krku a jídlo ji brzy následovalo. Tahle činnost ji vytáhla z temnoty do světla. Mrkla a otevřela oči.
Ačkoli její vidění bylo zamlžené, byla schopná vidět Sola tyčícího se nad ní, pruh krve pod jeho okem.
Oni opravdu byli spolu, žasla.