Zobrazují se příspěvky se štítkemOtrok rozkoší. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemOtrok rozkoší. Zobrazit všechny příspěvky

pátek 5. května 2017

Otrok rozkoší - Epilog



Tato událost se brzy stala tím nejhlasitějším porodem, který se kdy odehrál v historii Imperie.
„Tristane,“ řekla Julia, lapala po dechu, pot se leskl na jejím čele a v tváři se jí zračila bolest.
„Co si mi to udělal?“
Strnul, dělal si o ní starosti a byl docela zmatený její otázkou.
„Zbouchnul jsi mě, ty hajzle!“
Na to se zasmál, ale ten zvuk byl napjatý. Nenáviděl skutečnost, že musela vytrpět tolik bolesti a chtěl by to všechno vzít na sebe.
Otřel jí čelo jemně rukou.

pátek 28. dubna 2017

Otrok rozkoší - Kapitola 28



Tvé největší uspokojení je vědomí, že jsi uspokojil svého pána

 

„Julie,“ řekla Fait s povzdechem. Seděla vedle Juliiny postele, znepokojená.
„Tristan tě opustil. Nemůžeš být sklíčená navždy, zanedbávat svůj život a své podnikání, a modlit se za jeho návrat. Musíš jít dál. Žádný člověk nestojí za takové množství utrpení.“
„Ty to nechápeš, Faithie,“ odpověděla tiše. Věděla jsem, že rozloučit se s ním bude těžké.
Brutální, dokonce. Myslela si, že je na to připravená. Ale tohle… tohle bylo nejkrutější mučení, milovat Tristana a žít bez něj. Byl pro ni všechno, bez něj neměla nic.

pátek 21. dubna 2017

Otrok rozkoší - Kapitola 27


Imperia

Romulis přecházel po bílém písku Druinnu, čtyři slunce hřála jeho kůži. Teplo paprsků se nedalo srovnat s jeho vztekem.
„Děvka,“ zavrčel. „Nepotřebuju ji.“
„Koho potřebuješ?“ zeptal se ho jeden ze starších.

čtvrtek 23. března 2017

Otrok rozkoší - Kapitola 26


Nikdy nepolevuj ve svých povinnostech

Julia svištěla podél dálnice. Ona a Tristan byli skoro doma, téměř v posteli.
Pohladila svou kabelku, spokojeně si povzdechla, když ucítila uklidňující bouli skříňky.
Pohlédla na Tristana a její uvolněná nálada zmizela. Oči měl zavřené, a jeho pleť byla neobvykle bledá. Pot se mu vytvářel na čele. Koutky úst měl zbarvené do modra.

středa 15. března 2017

Otrok rozkoší - Kapitola 25


Chraň svého pána vlastním životem

 

„Uh, promiňte,“ zavolal hluboký, mužský hlas s mírným přízvukem. „Jste tam v pořádku? Slyšel jsem křik. Měl bych zavolat policajty?“
Julia se podívala na Tristana, pak dolů na jejich stále obnažená těla. To se snad nedělo, nemohla to být pravda.
Ale byla…

středa 8. března 2017

Otrok rozkoší - Kapitola 24


Nikdy se neptej svého pána

 

V pondělí Julia otevřela obchod o jednu hodinu a deset minut později, což podle jejího odhadu nebylo špatné, vzhledem k tomu, že zapomněla na vše, co se týkalo jejího podniku. Samozřejmě, že vinu za to nesl Tristan. Ten muž neustále požíral její mysl, tělo a srdce. V posteli i mimo ni.
Možná, že některé posedlosti ohledně něj vycházely z faktu, že ho málem ztratila. Zirra ho chtěla natolik, že je přenesla přes galaxii a čas, aby zničila vlastnictví jeho guan ren.

středa 1. března 2017

Otrok rozkoší - Kapitola 23


Nepatří ti nic, dokonce ani tvé vlastní štěstí 

 

Později se ocitli na dvoře, chladný vánek tančil kolem nich a tlumené paprsky světla bojovaly s příchodem noci. Tristanova skříňka byla stále uzavřená v květináči, kde zůstane, což jim oběma dalo pocit úlevy a odpočinku. Smáli se, hráli na honičku a kutáleli se na vlhkém vrcholku červeného vrchu. Kvůli bouři byla země měkká a mokrá a obarvila oba blátem a dešťovými kapkami.
Tristan odstranil velký kousek bláta a větviček z Juliiných vlasů, když se snažila ovládnout smích. Pokaždé, když se usmála, jeho vlastní rty se roztáhly, bez vyzvání, do úsměvu. Nevzpomínal si, že by ve svém životě byl kdy šťastnější nebo více bezstarostný, než byl v této chvíli. Jako děti byly, tak bezstarostní a živí.

neděle 12. února 2017

Otrok rozkoší - Kapitola 22



Poté, co jsi uctil tělo svého pána, udělej to okamžitě znovu

 

Večerní stíny proudily skrze sametové závěsy, velmi jemně, zastřeně a eroticky. Bouře přešla, ale její podstata stále obklopovala místnost. Teprve před hodinou, Tristan odnesl Julii do postele, rozhrnul přikrývky a držel ji v jejich soukromém útočišti. Rozdělal oheň v krbu a teď v něm plály žhavé uhlíky, vydávaly ukolébávající praskání každou chvíli.

čtvrtek 26. ledna 2017

Otrok rozkoší - Kapitola 21



Uctívej tělo svého pána

Zaražená, Julia zírala na jeho vzdalující se záda. Sliboval, že ji svede a místo toho ji nechal o samotě. Nechápala. Že by měla začít bez něj?
Než mohla zpanikařit, Tristan se znovu objevil.
„Pojď sem, Julie,“ řekl a nějak se mu podařilo dát do svých slov všechny druhu odstínů vášně, jako by ji mohl nalákat do postele jen svým hlasem.
Měl pravdu.

čtvrtek 19. ledna 2017

Otrok rozkoší - Kapitola 20



Požádej o povolení než, cokoliv uděláš.

 

Někde ve svém vědomí, Julia slyšela hlasité prásknutí hromu. Slyšela déšť, jak rytmickyťukal proti zavřenému oknu. Ospalá mlha zahalovala její mysl, myšlenky se začaly pročisťovat.
A možná to bylo kvůli měkkosti matrace, nebo snad proto, že její smysly obklopovala Tristanova mužná vůně, ale bez ohledu na důvod, její mysl začala procházet všechny své tajné touhy.

pondělí 2. ledna 2017

Otrok rozkoší - Kapitola 19


„Zavři oči, Zirro.“
Okamžitě uposlechla.
Horko olízlo její nervová zakončení. Čerstvě vykoupaný Romulis, se klidně opíral proti rohové zdi. Mramor byl chladný, chlad pronikl přes vlákna jeho stříbrného Imperianského roucha. Chlad nijak neutlumil jeho vzrušení.

úterý 21. června 2016

Otrok rozkoší - Kapitola 18 2/2

  


  Nyní uvolněný a ohleduplný, pomohl Tristan Julii do židle u stolu a znovu se usadil na tu svou. Jídlo dorazilo krátce poté na ovoněném obláčku smetanového másla a citronové omáčky.
  Faith rozkousala dvě sousta své roštěnky a najednou upustila vidličku. „Já, ehm, jsem si zrovna vzpomněla, že jsem zapotřebí v laboratoři.“ Přestože její tón postrádal přesvědčivost, popadla svou kabelku a sako a vyskočila na nohy.
„Nestrachujte se o mně. Vezmu si taxi.“ S toužebným pohledem se podívala na své jídlo a pospíchala ven z budovy.

středa 6. dubna 2016

Ostrok rozkoší - Kapitola 18 1/2



Nikdy se nedívej zpříma na svého pána bez jeho svolení.

Julia pomalu prošla po koberci ke vchodu zakrytém červeným baldachýnem.
Jsem na rande, pomyslela si, stále šokovaná a vystrašená tou skutečností. Jasně zelené listoví přetékalo z kamenných květináčů. Studený nárazový vítr se točil a narážel proti budově.
V okamžiku, kdy vstoupila do vestibulu, ji obklopil teplý vzduch. Peter se pokoušel protlačit vedle ní, ale Tristan ho zablokoval. Všichni následovali Faith, která proplouvala ztemnělým oparem kouřového vzduchu. V pozadí hrála měkká lyrická hudba.
  Objevil se vrchní v obleku a za okamžik byli nasměrováni do odděleného rohu se stolem pro čtyři. Vysoká úzká okna měla výhled na dokonalou kvetoucí zahradu s mihotavými bílými světýlky zavěšenými přes zeleň.

čtvrtek 31. prosince 2015

Otrok rozkoší - Kapitola 17

Vždy nos ošacení, které je líbivé pro tvého pána. Jestliže pohrdá šatem, musíš zůstat nahým.


Sobotní ráno se probudilo do chladu, ale krásy. Časný jarní vítr tančil vzduchem a ptáci vesele cvrlikali na stromech. Natěšená kvítka se udatně pokoušela pučet.
Uvnitř Juliina domu svítily svíčky s vanilkovou vůní. Čistě vyleštěné pracovní desky jasně zářily v kuchyni. Teplý, přívětivý vzduch halil každou místnost jako stará konejšivá přikrývka.
Julii se chtělo zvracet.
Káva nepomáhala. Nic nepomáhalo.

čtvrtek 19. listopadu 2015

Otrok rozkoší - Kapitola 16



Tvé místo je na kolenou před tvým pánem.

  Zbytek dne plynul pro Julii rozmazaně.
V poledne zavřela obchod v naději, že stráví nějaký čas s Tristanem a zmírní jeho temnou náladu. Doprovodila ho na Kreagerův bleší trh, nyní otevřený jak obchodníkům, tak veřejnosti. Procházeli kolem stánků a Julia si všimla, že muž, který jí prodal Tristanovu krabičku, nebyl nikde k vidění.
Tristan zůstával strnulým a zarputilým a dokonce svým pohledem vystrašil několik prodejců, až zůstali bledí a otřesení.

středa 28. října 2015

Otrok rozkoší - Kapitola 15


Vždy si pamatuj, že nejsi nic víc než majetkem tvého pána.

 

Ticho obtěžkané podtónem zakázaných tužeb se mezi nimi rozprostřelo. Juliiny tváře zčervenaly. Proč nemluvil? Měl podezření, že mluvila pravdu? Konečně si odkašlal.
„To bylo… zajímavé.“
Projela jí úleva tak lahodná a vítaná jako jeho dotek. Nevěděl to, neměl podezření. Téměř si oddechla. Doširoka se usmívala. „Díky.“

úterý 13. října 2015

Otrok rozkoší - Kapitola 14

Svému pánu musíš děkovat okamžitě a pravidelně za jakékoliv dobrodiní či trest.


Její rozhodnutí nechat Tristana dál od Juliiných pokladů se rozpadlo. Nechtěla ho poslat zpět do jeho krabičky a nechtěla ho ani nechat doma samotného. Stejně by vehementně protestoval, a jelikož byla beznadějně poblázněná a zoufale sexuálně vzrušená žena – celou noc musela poslouchat jeho dech, když ji jeho ryzí mužská vůně obklopovala – chtěla ho udělat šťastným.
Takže hned následující den ho Julia s sebou dotáhla do práce. A jak se jí poděkoval? Ignoroval ji celé dopoledne a napadl její další telefon.

neděle 13. září 2015

Otrok rozkoší - Kapitola 13 2/2




Něco v hrudi se mu sevřelo, když uviděl Julii sedět za stolem a čekat; talíře a jídlo připravené na stole. Chtěl tuto ženu. Chtěl ji celou. Ruce měla složené před sebou a na tváři výraz zasněného uvolnění.
„Jsem připraven,“ řekl a jeho tón nenechával nikoho na pochybách, k čemu je připraven.
Její řasy zavířily nahoru a dolů, jak ho přejela pohledem. Ústa se jí trochu svěsila a paprsek rozrušení jí zajiskřil v očích. „Ehm, Tristane -.“

pondělí 1. června 2015

Otrok rozkoší - Kapitola 13 1/2


Vždy jsi  podřízen svému pánu, ať je, či není přítomen.

Tristan si s uvolněním lehl do sametově měkkého sofa, prsty si pohrával se svou novou dýkou a zíral na strop. Světla v jeho středu odkapávala jako zapomenuté slzy a jejich jádro bylo pokryto vínově a krémově zbarveným sklem. Z mluvící krabice stojící před ním vycházela změť hlasů a on slyšel zvuk chichotajících se dětí běhajících venku přímo za modře zbarveným okénkem.

úterý 12. května 2015

Otrok rozkoší - Kapitola 12


Všechna tvá rozhodnutí musí být založena na tom, zda těší tvého pána.

Když následujícího dne otevírali obchoďák, Julia a Tristan už čekali u dveří. Snažila se nemyslet na oznámení ve výkladní skříni svého obchodu, že je zavřeno, a zákazníky ťukající na sklo – zmatené a naštvané.
S povzdechem šla pomalu vedle Tristana. Mířili do módního butiku, který nabízel pouze ty nejžhavější módní novinky. Tristan vzbuzoval dost pozornosti ze strany žen, i když byl jen v džínách a tričku – a snad i ve slipech. Teda, ne že by se starala. Mohl si svou nebezpečnou chůzí a nadpozemskýma očima lákat všechny ženy, které chtěl.