sobota 31. prosince 2016

Prokletá temnota - Kapitola 17




Nezabudla.
Nemohla.
Celú noc jej nedoprial pokoja. Správal sa, akoby to boli ich posledné chvíle. Objavoval jej telo, sladko ho trápil, hladil, ochutnával a občas sa zahryzol.
Sladké a lenivé pohyby sa čoskoro zmenili na divoký boj o nadvládu, v ktorom sa nenašiel víťaz, len dve uspokojené telá.

čtvrtek 29. prosince 2016

Stastne svatky

Ahoj,
bohuzel jsem odjela na svatky pryc driv, nez jsem se stihla vsem ozvat - tak alespon zpetne doufam, ze jste si vsichni Vanoce krasne uzili!

Hodne stesti do noveho roku - at se vam splni vsechny prani (a u predsevzeti at aspon pulku splnite :)).

Jinak doufam, ze nejste vsichni tak priserne prezrani jako ja... mam takovy pocit, ze se mesic nehnu :D


A kdyz uz jsem pekne odflakla prani k Vanocum, tak alespon pridavam prani k Novemu roku od naseho mazlika (inspirace cepickama cerpana z Teraristicke skupiny, neni to z me hlavy). 

Porizovani snimku Lussy znudene prezila - ostatni odmitali spolupracovat, tak treba priste ;)

Kerris

Pán vlkodlaků - Kapitola 4



V jednu chvíli Dayn spojil své rty s Redanímy, v hlavě nic, kromě: Potřebuju. Chci. Teď.
V té další vykřikla a prudce se od něj odtrhla, tvář popelavou šokem, ústa hrůzou otevřená do O, když zašeptala. „Ne. Dobrý bože. Ty jsi…“
Překvapeně se vzepjal. „Redo, co…“ A cítil, jak jeho rty klouzaly po jeho druhotných špičácích. Po jeho plně vysunutých druhotných špičácích. Ty, které byly o trochu větší než té čarodějnice, ale přesně ke stejnému účelu. „Ach do prdele. Počkej. Můžu to vysvětlit.“ Udělal krok směrem k ní, natáhl se k ní. „To není – „

sobota 24. prosince 2016

Prokletá temnota - Kapitola 16



Keď Rose večer uvidel, takmer vyletel z kože. Bola samá modrina.
„Čo sa ti pri Anubisovi stalo?!“ Vzal do dlaní jej ruky a prstami prechádzal po podliatinách.
Rose zagúľala očami. Sedela aj s Ginou na verande osvetlenej fakľami a na kolenách mala počítač so súbormi od Briana. „Nič mi nie je. Upokoj sa.“
Gina odložila hrubú knihu. „Náš malý génius si sám urobil modriny. Ráno som ju našla s pohárom, alkoholom a zapaľovačom.“

čtvrtek 22. prosince 2016

Pán vlkodlaků - Kapitola 3



Reda se ale neprobudila.
Místo toho se hrůzou ztuhlá dívala, jak tříhlavý obr zavrávoral a klesl na kolena, a jak Dayn metodicky střílel šípy do dalších dvou hlav.  Jako by zasáhl vypínač, tvor klesl k podlaze srubu, kde ležel v záškubech smrtelných křečí a pak konečně ležel v klidu…
Náhlé ticho jí zvonilo v uších, když se dívala na monstrózní mrtvolu, která páchla jako prošlá kuřecí prsa.
Trhla očima k Daynovi, který stál a díval se na stvůru s výrazem lítosti, ale také vzrušením, jako by ten útok byl částečně dobrá věc.
Kdo to je? Co se to proboha děje? Chtěla se ho zeptat, ale nemohla ze sebe ta slova dostat. Byla uzamčená na místě. Ztuhlá. Jednou zbabělec a vždy zbabělec pod palbou. Bylo tohle to, co její podvědomí chtělo, aby viděla?
Možná. Ale viděla to a ten sen nekončí.

středa 21. prosince 2016

Chůva z pekla - Kapitola 7 1/2


Shay pořád ještě nepřišla na to, jak se objevila v baru, a najednou byla tady, v jeho pokoji. Líbali se ještě předtím, než se zavřely dveře, takovým tím hlubokým způsobem, mokrými polibky, které vždy milovala a existovalo tak málo mužů, kteří věděli jak to dělat správně – a dovedně jako Quel Laredo. Toužíš po mně. Nemůžeš se mě nabažit. Shay instinktivně vysílala tyto myšlenky. Pak si vzpomněla, že neměla své síly, aby myšlenky ovládly Quela. Byla na to sama. Nic než chemie měla co dělat se sváděním. Věděla jen málo o milování se jako bytost bez moci. Žádná černá magie nedržela Quela na místě. Neexistoval jiný důvod než chemie, který ho nutil chtít ji. Toužit po ní. Jak to lidé zvládají? Jak překonávají ten strach a pochybnosti?

úterý 20. prosince 2016

Prokletá temnota - Kapitola 15



Rose nemohla spať. Už to boli štyri dni, čo s ňou Ekrem ani neprehovoril a cítila sa odstrčená. Keď nič iné, zaslúži si vysvetlenie.
Dobre, tak jej platí. Ale nemôžu sa predsa tváriť, že sa medzi nimi nič nestalo.
To preňho posledné týždne znamenali tak málo?
Smrkla, ale nedovolila si plakať. Už len pár dní, možno týždeň a všetko skončí. Tá myšlienka bolela ešte viac.

středa 14. prosince 2016

Pán vlkodlaků - Kapitola 2



Vlkodlačí říše
Jak se krvavý měsíc (zatmění měsíce) přehoupl přes tmavé linie stromů, byl vidět přes skleněnou stěnu velké ložnice perfektní modrobílý kruh. Dayn si zapnul poslední knoflíček na své kostkované košili a oblékl si svou fleecem lemovanou bundu. „Můžeš tu zůstat, víš. Buď tady, až se vrátím.“
Ohlédl se. Skleněná lampa svítila z nočního stolku – napodobenina od Tiffanyho, která sem byla dovezena z lidského světa a předělána, poháněna zde nepatrnou magickou energií, která poháněla vlkodlačí triky. Bledá záře osvětlovala zemitě hnědé stěny pokoje a jemně vyřezávaný nábytek, obojí bylo lstivě zpracované s Scratch-Eye smečky pečetí: čtyři krvavě červené drápy protínající vlčí jantarové oči. Postel byla zavalená přepychovou karmínovou kožešinou, ale skutečná dekorace místnosti byla Keely. Tahle alfa fena smečky ležela roztažená, zvlněná a spokojená, s pižmovou vůní vzrušení a kouzlem měsíce. Obdařená harmonickým tělem lovkyně a rudými vlasy jako fena v její primární podobě, byla nespářená a nezávislá stejně jako on.
Až na to, že nebyla jako on. Ne skutečně.

úterý 13. prosince 2016

Podlehni temnotě - Kapitola 3 1/2



Pred tristo rokmi,
vypálená osada smrteľníkov,
neďaleko západnej hranice Elfskej ríše

Fúkal studený severný vietor, ktorý so sebou prinášal pach krvi. Eir sedel na Naverovi, pozoroval horizont a vôbec sa nezaujímal o to, čo sa dialo naokolo. Temní boli vo vojne, čo znamenalo, že vojaci si mohli s preživšími robiť, čo chceli. Mohli si ich prisvojiť ako otrokov, usmrtiť, nechať žiť, poprípade si s nimi užiť.

pondělí 12. prosince 2016

Ta, kterou chceš - Kapitola 14



V nasledujúcich dvoch týždňoch plakala Kenna aspoň raz za deň. Brook Lynn a Jessie Kay sa ju snažili utešiť a keď sa im to nepodarilo – #ŽivotJeNaHovno – zavolali Westovi, ktorý prišiel a vzal ju a Norrie do svojho domu trochu si zašantiť vo vode.

pátek 9. prosince 2016

Nejtemnější lži - Kapitola 10



„Ten pitomej, pitomej chlap. To prase. Ten blbec. Tenblbej idiot!“

Jak Scarlet dupala lesem, mlátila do kmenu stromů podél cesty a nazývala Gideona každým hnusným názvem, jaký dokázala vymyslet. „Ten blbec. Ten hloupý barbar. Ten… otec.“

Sbohem, páro.

čtvrtek 8. prosince 2016

Prokletá temnota - Kapitola 14



Len čo sa ocitli v bezpečí a ďaleko od Interpolu, Roseinej rodiny a démonov, odpojili ju od monitorov a strhli z nej košieľku.
„Môžete ju vyliečiť?“ strachoval sa Ekrem.
„Áno.“ Gina vytiahla mobil a niekoľkokrát si nafotila škaredú ranu.
„Čo to robíš?!“
Vážne naňho pozrela. „Ak sa niečo pokazí, budeme jej tú ranu musieť vrátiť. Kamalovi by asi bolo podozrivé, že po týždni s tebou je zrazu zdravá.“
Zaškrípal zubami. „Kamal sa k nej tak blízko ani nedostane!“
To nebolo také isté. Gina ho radšej nedráždila touto možnosťou. S Leventom spojili ruky a začali pomaly zaceľovať tkanivo. Trvalo im to niekoľko minút.

středa 7. prosince 2016

Pán vlkodlaků - Kapitola 1



O dvacet let později
Lidský svět


Reda Weston s rukou na klice a sevřeným žaludkem zastavila na chodníku před Cat Black Couriosity Shop.
Vykulený odraz, který na ni zíral zpět z tónovaného okna, nebyl nikoho, koho by znala. Ano, ta cizinka měla vlnitý červený cop tak jako ona a byla oblečena v ošoupaných džínách a Redině  kožené bundě, kterou si ráno vytáhla ze skříně, protože v těchto dnech nebyl žádný důvod chodit oblečená jako policistka. A ano, byly to její hluboké modré oči na pozadí tmavých jamek. Ale v tom případě, jestliže to byla ona. Co to dělá?

úterý 6. prosince 2016

Podlehni temnotě - Kapitola 2



Nasledujúce ráno,
Misakin byt,
Tokio, Japonsko

Bola v neznámej izbe, neznámej posteli, ale polonahého muža, ktorý sa jej dotýkal, poznala. Tie strieborné oči plné charizmy by poznala kdekoľvek. Prstami jej blúdil po tele a ústami pomaly ochutnával. Chcela sa ho dotknúť, zastavili ju však mäkké povrazy omotané okolo zápästí a pilierov postele. Vzhliadol k nej, ale perami neprestal sať jej nabehnutú bradavku. Plavila sa na vlnách rozkoše, ktoré tie mučivé dotyky spôsobovali. Bezmocnosť, kvôli zviazaným rukám, ju poháňala vpred a dodávala všetkému ostrosť. Keď prstami zablúdil k jej stredu a začal sa venovať tomu, chcela zastonať, ale nedalo sa. Bránila jej v tom látka. Bola mu vydaná napospas, ale prekvapivo jej to nevadilo. Jazykom obkrúžil citlivú bradavku, vnikol do nej prstom a ostatnými pokračoval v dráždení. Ak bola predtým mokrá, teraz pretekala. Zvyšoval rýchlosť dráždenia, čo ju čoraz rýchlejšie tlačilo k okraju hlbokej priepasti. Nedokázala sa tomu brániť a ani nechcela. Podala sa a on zintenzívnil tempo. Dosiahla vrchol presne vtedy, keď ju jemne štipol zubami do bradavky. Topila sa v mori rozkoše a celé telo sa jej otriasalo v slastných kŕčoch...

pondělí 5. prosince 2016

Ta, kterou chceš - Kapitola 13




Kennin pohovor s pánom Porterom, majiteľom spoločnosti SWAT TEAM 8, dopadol dobre. Povedal jej, že už je príliš starý, aby postrekoval domy proti švábom, mravcom a termitom – čo aj bol – a príliš mrzutý, aby odpovedal na telefonáty od možných klientov – čo bola tiež pravda – a že jeho jediný vnuk práve nastúpil k armáde a on potreboval niekoho, kto prevezme všetky aspekty obchodu za minimálny plat, bez akéhokoľvek sprepitného, a keďže Kenna bola jediná, kto sa o prácu uchádzal, mala by podľa neho tú prácu dostať, a nezaujímalo ho, čo mu ponúkala pani Christine Michaelsonová, aby ju odmietol.
Takže, dve muchy jednou ranou. Záhada Kenninho vyhadzovu z práce bola vyriešená a teraz mala prácu.

pátek 2. prosince 2016

Nejtemnější lži - Kapitola 9



Když se Scarlet posadila a otevřela oči do zcela nového večera, neměla představu, co očekávat. Po její bombě „měli jsme syna“, v podstatě upadl Gideon do šoku. Byl tichý, uzavřený, a ona nebyla nucena ke konfrontaci, protože chtěl mít čas absorbovat její ohromující novinu.

Nicméně s tím nemohla nic udělat, vyšlo slunce a ona prohrála se svým démonem. Byla příliš rozptýlená, aby se podílela na jejich obvyklé hrůzné hřea ani nevěděla, kdobyl jejichcílem. „Lhala jsi mi? Neříkej mi to!“

čtvrtek 1. prosince 2016

Prokletá temnota - Kapitola 13



Rose klesla na zem a pravý bok mala v jednom ohni. Guľka ju síce len škrabla, ale bohovia, bolelo to!
Modlila sa, aby Ekrem neurobil žiadnu hlúposť. Dala mu batoh so všetkými dokladmi a dôkazmi, ktoré by jej len priťažili, ale aj tak je v tom až po uši.
Mierila na ňu desiatka agentov. Jeden privolával záchranku, ďalší podával hlásenie cez vysielačku.
Spomedzi nich sa dôstojne vynoril starnúci muž v čiernom oblečení a klesol k nej.
„Detektív,“ povedala hlasom podfarbeným bolesťou. „Aké príjemné. Máte sa?“
Ironicky nadvihol kútik pier a pritlačil jej kus látky na zranenie. „Pomoc je na ceste.“ V diaľke už zneli sanitky.