sobota 9. dubna 2016

Black and Blue - Kapitola 23 2/2



Čtyřicet minut před příjezdem ostatních Evie přemýšlela. Měla čtyřicet minut s Bluem. Podívala se na jídlo, které položila na kuchyňskou linku, a myslela na to, že by připravila snídani, pak se podívala na Bluea. Seděl u stolu, sledoval ji, v očích mu plápolal oheň.
Jídlo – nebo Blue? Nebyl čas na oboje. A rozhodně nebyl čas na to, aby si snědli snídani jeden z druhého, jak plánovali.

Blue, pomyslela si o vteřinu později. Rozhodně. Pořád ho neměla dost, nebyla si jistá, jestli to je tím, že adrenalin ještě nevyprchal, nebo jestli je na něm závislá a potřebuje odvykačku – nebo, sakra, jestli jeho dřívější vyznání trvale nerozhodilo všechny její systémy.
Možná že ho potřebovala jen proto, že se bála, že o něj brzy přijde. Řekl, že s ní chce být. Nejen teď, ale i potom. Řekl, že ji miluje a nezajímá ho, co si myslí ostatní, a ona si byla jistá, že to myslel vážně. V té chvíli. Bylo jednoduché nestarat se, když nejsou žádné důsledky.
Kdyby ho Michael vyhodil, ztratil by práci v agentuře, ale taky místo ve fotbalovém týmu. Mohla by přesvědčit Michaela, aby ho vzal zpátky, bez problému, ale škoda už by se stala. Zášť by už zatnula drápy do obou.
Nebo byl její strach nepodložený. Michael by byl proti jen zpočátku, ale když by zjistil, že Blue je jí oddaný, mohl by jim dát dost dobře požehnání.
Stejně. Možná by měli zapomenout na jejich dohodu a počkat, až budou bez pochyb vědět, že milují jeden druhého. Takhle budou vědět, jestli budoucí následky stojí za ten risk.
Mohl by muž, který je v procesu zamilování se, po dosažení této emoce zase přestat milovat?
Pravděpodobně. Zamilovaní muži, kteří přestanou milovat, se objevují neustále. Že ano?
A co ona? Ona se takhle nikdy necítila, neměla tyhle pocity vůči jinému muži. Myšlenka na to, že by přišla o Bluea, ji málem zničila.
„O čem přemýšlíš, baby?“
Mrkla a zjistila, že už není na židli. Otočila se a setkala se s jeho pohledem. Přitlačil ji ke kuchyňské lince, jeho tělo ji obklopovalo, jeho moc se o ni otírala, až měla husí kůži.
„Koukala jsi na mě, jako bys říkala ´pojď-si-pro-mě´,“ řekl a vzal její tvář do dlaní, „A pak ses začala mračit.“
Říct, nebo neříct? „Jen jsem přemýšlela… o pocitech,“ řekla a zašklebila se. „Hrůza. Taková dívčí věc.“
„No, ale ty jsi dívka.“ Zvedl ji na linku. „Dej nohy kolem mě.“
Poslechla.
„Ruce taky.“
Znovu ho poslechla. „Tak trošku rozkazovačný, že, Pane Kladivo?“
„Jen malinko, myslíku. A možná jsem taky holka, protože jsem na sto procent pro tuhle debatu o pocitech. Takže, o jakém pocitu to mluvíme? Zmatenost? Vztek?“ Pauza. „Láska?“
„Ano, Evangeline. O jakých pocitech?“
Michaelův chladný hlas se ozýval kuchyní a ona zalapala po dechu. Její otec musel vejít dovnitř zadními dveřmi. Byl očividně naprogramovaný do bezpečnostního systému, žádné varování se neozvalo.
Blue ztuhnul.
Vyděšená Evie seskočila zpátky na nohy a trochu ho odsunula stranou, doufala, že ho donutí odejít do jiného pokoje a zachránit ho od konfrontace. Alespoň do doby, než se věci uklidní. Protože jedna věc byla jasná v momentě, kdy se setkala s otcovým pohledem. Blue měl pravdu. Michael jim v brzké době žádné požehnání nedá. Jeho oči byly přímé a barva temná. Ruce měl sbalené v pěst.
Blue zůstal na místě, ramena dozadu, nohy rozkročené.
Bojový postoj.
„Nech mě to vysvětlit,“ vyhrkla.
„Myslíš si, že je třeba to vysvětlovat?“ Michael, oblečený jako dělník v továrně, aby skryl svou identitu, se podíval na Bluea. „Dal jsem ti všechno, naučil tě všechno, co víš, a na oplátku jsem chtěl jen jednu věc.“
„To si uvědomuju,“ odpověděl Blue.
Jeho tón...
Zněl mizerně.
Žaludek se jí sevřel nevolností.
„Je to moje vina,“ řekla. „Já přišla za ním. Byl bezbranný proti mému svádění.“
Blue se na ni zamračil. „Nelži. Jsi lepší než tohle. Ale ano, byl jsem bezbranný.“
„Nemluv tak s ní,“ zavrčel Michael a výhružně udělal krok dopředu.
I když je to zkušený bojovník, stále se zotavuje z toho výbuchu. A Blue, s jeho arcadianskými schopnostmi, bude vždycky silnější. Evie se přesunula mezi ně a držela ruce ve vzduchu.
„Pojďme si o tomhle na chvíli popovídat,“ řekla. „Já jsem dospělá. Blue je dospělý. Co děláme, neovlivňuje nikoho jiného, než nás. Nikdy jsi mu neměl říct, aby se ode mě držel dál.“
„Mě se to dotýká. Ovlivňuje to tvůj život a moji schopnost-“
Sevřel rty k sobě.
Ale mohla hádat, co se chystal říct. „Jsi víc naštvaný, že ztrácíš svého poskoka, než že by mi mohl zlomit srdce. Uvědomuješ si, jak nechutné to je?“
„Ztráta některých konkrétních schopností mě trápí, ano, ale ne více, než starost o tvé srdce.“
Aby ji podpořil a uklidnil, vzal ji Blue kolem ramen. Byla mu vděčná, a muselo to být vidět. Michael potichu zanadával.
Stiskla si kořen nosu. „Tati, proč jsi tady tak brzy?“
Stejně jako Blue, odlehčila jednu nohu. „Chtěl jsem tě vidět, strávit s tebou nějaký čas, než dojde na práci.“ Ukázal papírový sáček. „Přinesl jsem ti snídani.“
„Oh,“ řekla provinile. „Já... promiň.“
„Jak dlouho už to trvá?“ zeptal se.
„Od doby, kdy jsem se rozešel s Pagan,“ řekl Blue.
„Další zavržená žena.“ Michael se zamračil na Evie. „Je tohle to, co pro sebe chceš? Být v řadě?  Sluníčko, doufal jsem, že budeš mít mnohem více.“
Nejdříve ji to urazilo.
Pak se rozhořčila.
„Tak počkat. To ty jsi dal Blueovi ty úkoly, tati. Byl jsi jako jeho dohazovač. Nezajímalo tě, jestli měl přítelkyni. Dal jsi mu rozkaz a očekával, že tě poslechne. A on chtěl tvoje uznání. Samozřejmě, že poslechl.“
„Měl jsem na výběr, Evie,“ řekl Blue odhodlaně. „Vždycky.“
V hlase se mu ozýval stud a jí se to nelíbilo. „Není to o tom, co jsi udělal včera, ale o tom, co děláš dnes.“ Ukázala prstem na Michaela. „Řekl jsi všem agentům, aby se ode mě drželi dál, nebo jen Blueovi?“
Pauza. Zacukaly mu svaly na čelisti. „Jen Blue.“
Vedle ní Blue znovu ztuhnul.
Právě mu zasadil pořádnou ránu. Uvědomila si, že Michael ho soudil stejně tvrdě, jako kdysi Evie.
Oh, Blue...
Jednou jí řekl, že chce bát věrný. Uvědomovala si, že to chtěl víc, než cokoliv jiného. Vyrůstal bez lásky a bez rodiny. Měl Johna a Sola, ale jen během tréninku a misí. Ve skutečnosti nikdy nikam nepatřil.
Ona měla alespoň Claire a Eden.
„Dobře,“ řekla. „Tohle je nejspíš ta nejstupidnější věc, jakou jsi kdy udělal, tati, a jak zjišťuju, udělal jsi celkem dost stupidních věcí!“
Otevřel pusu k odpovědi.
„Ticho. Prostě buď zticha.“ Položila ruku na Blueovu hruď. „Mohla bych tohle zahrát, jak bys chtěl. Mohla bych poslat Bluea do háje a říct mu, že nechci stát v cestě přátelství mezi ním a tebou, obzvlášť když si nejsi ani jistý, co se mezi námi děje. Ale víš co? Ty si ho nezasloužíš. Ani já ne, ale já ho chci každým kouskem svého bytí. Tudíž si ho nechávám.“
„Evie-“
„Ne. Ty a zbytek světa to můžete vidět jako hloupost, ale já Blueovi věřím. Už nebude brát tenhle druh misí. Že ne?“ zeptala se Bluea a zírala na něj.
I když měl pořád trochu bolesti v očích, byl tam taky záblesk pobavení. Zatřepal hlavou.
„Ne, madam.“
„Ty jediný máš povolení říkat mi, jak chceš, ale ne madam. To slovo mě nutí myslet na máminy džíny, a to bych raději zemřela.“ Otočila se zpět k otci. „A ty mu už nebudeš tyhle mise nabízet. Nebudeš na něj naštvaný, že neuposlechl tvoje stupidní rozkazy, že se má ode mě držet dál.“
„Ale-“
„Ne!“ A dupla nohou. „Jsi mu jako otec. Chovej se tak.“
Michaelovi poklesla ramena.
„Takže, teď. Blue, dej jídlo zpátky do lednice. Michaeli, sedni si a dej mi moji snídani. Ani jeden z vás neřekne slovo, dokud se nerozhodnu, jak vás potrestám.“
„Potrestáš?“ zeptali se zároveň.
Zvedla bradu. „Přesně tak. Oba jste mě dostali do nepříjemné pozice. Jeden udělal hroznou chybu, že mi řekl, ať si vyberu. Že jo, tati? Pak bych vás musela oba chladnokrevně zavraždit. Teď buďte potichu a dělejte, co jsem vám řekla.“
„To pořád nevysvětluje, co jsem udělal já,“ řekl Blue – nebyl potichu.
Bez zaváhání ho políbila. „Děláš to, že se do tebe víc a víc zamilovávám, a kvůli tomu zuřím, broučku, opravdu ano.“

13 komentářů:

  1. Srdečná vďaka za preklad i korektúru... :-);-)

    OdpovědětVymazat
  2. super Eviiii, ale to taťuldovi poriadne natrela. Ďakujem za super preklad a už sa neviem dočkať ďalšej super kapitolky, veľmi sa mi tento príbeh, resp. táto séria páči. PROSÍM NENECHAJTE NÁS DLHO ČAKAŤ NA POKRAČOVANIE :o))))))

    OdpovědětVymazat
  3. Moc děkuji za další kapitolku!!!♥♥

    OdpovědětVymazat
  4. Super !!! Děkuji mnohokrát za překlad a korekci další skvělé kapitolky!!!

    OdpovědětVymazat
  5. Dakujem. Tesim sa na pokracovanie. VV

    OdpovědětVymazat
  6. Moc děkuji za překlad.

    OdpovědětVymazat
  7. Super Eviii len tak ďalej, ďakujem za ďalšiu kapitolu :)

    OdpovědětVymazat
  8. Ďakujem za preklad :-D

    OdpovědětVymazat
  9. Mockrát děkuji za další skvělý překlad a korekturu.

    OdpovědětVymazat
  10. Skvělé, děkuji za další kapitolku.

    OdpovědětVymazat