pondělí 22. února 2016

Velký zlý vlk - Kapitola 8 2/2



„Budu zvracet.“ Položila si ruku na čelo a zavřela oči. Jak mohla být tak zatraceně naivní? „Co to citování básní a to umění od víl? Taky to používá na ostatní?“
„Nepamatuju si, že bych o tom něco slyšela, ale hej, no tak! Prostě na to zapomeň.“ Godiva se donutila mluvit nestoudně. „Ale užila sis to, ne? Malý flirt – pročištění tvých trubek.“

„Udělal ze mě blázna.“ Candicin hlas byl tichý a intenzivní. Nechala svůj vztek narůstat. Tak dlouho, dokud byla naštvaná, tak dlouho mohla tu bolest nechat uvnitř sebe jako černou květinu.
„Ne, on jen-“
Candice ji přerušila. „Ne, Godivo! Nebyla to jenom hra a zábava – udělal to tak, že to vypadalo jako něco víc. Měla jsem to vědět… Měla jsem být chytřejší, ale ono mu to jen tak neprojde. Řekla jsem, že jsem na takové věci stará, a to jsem. Ale ne proto, že jsem vyschlá a neatraktivní. Jsem příliš stará na to, aby mi lhali a manipulovali se mnou. Takže mi řekni pravdu. Očividně nejede dnes večer na pracovní cestu. Chci, abys od Romea zjistila, co bude skutečně dělat.“
„Uh, jestli to zjistím a řeknu ti to, co budeš dělat?“
„No, moje čarodějná přítelkyně, můžu to shrnout do jediného slova. Odplata.“
Nikdy neměl souhlasit s tím, že se sejde s dvojčaty na párty při úplňku. Bylo jedno, že jeho úmysly byly čestné. Neřekl Candice pravdu, a ta lež ho užírala od té doby, co z něj vylítla. Neměl odpovídat na ten telefon, ale on se s Candice cítil – tak dobře – tak, že když ten telefon zazvonil, on…
On co? Odpověděl na něj, protože chtěl do světa zakřičet, že našel někoho NEUVĚŘITELNÉHO. Při pohledu zpět to bylo hloupé a nerozvážné. A místo toho, aby světu řekl o Candice, tak souhlasil s Brittney a Whitney, že se s nimi sejde na party. Stačilo málo, kdyby nesouhlasil, tak by Candice slyšela jejich hloupé hlásky a pustila by ho hned na místě k vodě.
A popravdě, jít na tu párty nevypadalo jako špatný nápad, dokud nevkročil do lesa a necítil, jak měsíc volá na krev v jeho žilách. Automaticky odpověděl na volání, přijímal to divoké potěšení a horkost měnících se šlach a kostí se silou bestie. Měl v úmyslu zastavit se jen na tak dlouho, aby dvojčatům – a dalšímu bezpočtu ženám, které kdy uspokojil – řekl, že je už mimo hru. Měl v úmyslu hodit svůj starý život za hlavu, aby mohl začít nový. Ráno toho dne se díval na internetu na stránky Denverského uměleckého Institutu. Pak dokonce začal kreslit. Jen ženské oči. Byly zelené a orámované blonďatými řasami a jemnými vrásky smíchu…
Myslel na Candice a nechal měsíc pohladit jeho srst, když zvedl čumák k nebi. Obklopen mladými vlky, kteří se začali rozdělovat do intimních skupin, zavyl svou vášeň pro Candice  do noci.
---------------
Úplněk byl tak bílý oproti tmavé obloze bez hvězd, že vypadal jako stříbrný. Candice seděla na kraji mýtiny, zhluboka dýchala teplý vzduch a čekala. Nebylo to dlouho, dokud je nezaslechla, jak se přibližují. Nebyli nenápadní  - nebyl pro to důvod. Byli mladí a nezávazní a velice, velice nadržení.
Godiva měla pravdu (zase). Bylo jednoduché říct, který z vlků byl Justin. Ten hustý, pískovcově zbarvený kožich měl stejnou barvu jako jeho oči (a jeho jazyk).
Vstala a vstoupila na mýtinu. Ruku, kterou držela límec, měla za zády, když vystrčila bok a pohodila vlasy. Se sexy přízvukem v hlase na něj zavolala: „Justine, pojď sem, chlapče!“ Velký vlk sedící mezi dvěma blonďatými mrchami, které na něj slintaly (doslova), zatímco on vyl na měsíc, zaměřil své uši na ni. Candice si přejela svádivě rukama přes tělo. „Mám pro tebe něco speciálního, co nemohlo počkat až do zítřka.“
S nadšeným štěkotem k ní přiběhl a vyplazoval až moc dobře známý jazyk. Jedním rychlým pohybem si vedle něj klekla a nasadila mu ten těžký límec kolem krku.
„Arruff?“ řekl a hleděl na ni zmateně.
„Dnes večer jdeš se mnou,“ zašeptala. Když na ni ty mrchy zaštěkaly, tak se na ně přes rameno usmála. „Nebojte. Vrátím vám ho – ale ne, dokud mu to nevrátím.“
Kňučel a vrtěl se, když ho dávala do jeepu, který si půjčila od Godivy. V žádném zatraceném případě by nedostala ten jeho velký chlupatý zadek do jejího Mini, i kdyby dovolovala psům jezdit s ní, což nedovolovala.
„Neobtěžuj se s těma kňučícíma velkými psíma očima. Nebudou fungovat,“ řekla mu. „A pamatuj, moje magie je, že žádnou nemám. Nemůžeš se změnit, dokud jsem ti nablízku. Ale není to příhodné? Slyšela jsem, že tvoje nejoblíbenější pozice je blízko ženy. Jakékoli ženy. Takže se uveleb, vlčátko.“
----------------------------
„Díky bohu, že jsem vás chytla ještě před tím, než jste zavřel, doktore.“ Candice se zasmála, když táhla kňučícího vlka za sebou na veterinární kliniku.
„Je něco vašemu…“ Veterinář zaváhal a hleděl na vlka.
„Psovi,“ doplnila Candice nevinně. „Ano, něco je mému psovi. Potřebuji, abyste provedl neodkladnou operaci.“
„Vážně? Mně připadá v pořádku.“ Veterinář sáhl dolů a přejel přes „psovu“ pískovitou srst. Justin žalostně zakňučel. „Jsi velký kluk, že?“ řekl veterinář.
„Skutečně si myslí, že je – což vysvětluje tu akutnost. Potřebuji, abyste mu uřízl jeho…“ Candice se odmlčela, podívala se na Justina, pak snížila hlas a zašeptala veterinářovi do ucha.
„No, já nevím. Je docela pozdě. Právě jsem chtěl zavřít,“ řekl doktor.
„Jistě ho můžete vzít. Pěkně prosím, doktore?“ zamrkala na něj.
Veterinář se usmál a pokrčil rameny. „Myslím, že pro svou oblíbenou učitelku bych mohl. Do toho, Víly!“
„Do toho, Víly!“ zavolala Candice automaticky.
„Pokud počkáte tady, tak já ho vezmu dozadu a budu za chvíli hotov.“
„Ne! Myslím, že půjdu s vámi. Pokud nezůstanu blízko, tak se změní… do něčeho, co vás překvapí.“
„Ale nebudete se chtít dívat!“
„Samozřejmě,“ ujistila ho. „Zůstanu v místnosti, ale mám báseň, kterou musím dokončit, takže budu mít na co se soustředit, zatímco vy se postaráte o jeho malý problém.“
„Jak si přejete, paní učitelko,“ řekl veterinář. „Přiveďte ho dozadu.“
Justin začal vrčet.
„Doktore, myslím, že potřebujeme náhubek.“
Candice se posadila na železnou židli, která nebyla moc daleko od operačního stolu, a dávala pozor, aby zůstala zády k veterináři a jeho neochotnému pacientovi. Ignorovala ten těžký, nepříjemný pocit v žaludku, a zatímco Justin byl připravován, zvedla tužku a nasupeně se usmála, jak dokončovala svou báseň.
Nechte si své Erroly Flynny, Pauly Newmany, Mely Gibsony
… všechny loutky – prázdné maškarády
…. Toma, Dicka, a Harryho také
… chlapce od vedle
… nechci už více.
…. Ptáš se, co teď?
... No, láska přichází s nocí,
… na nejvíce nevysvětlitelnějších místech
… zanechávající ty nejvíce nevysvětlitelnější stopy.
… Vidíš… vlčí muž je ten pravý pro mě.
… Pravda, vlasů v odpadu je hodně…
… a večer se dům mění na děs…
… Ale pokud ten vlčí muž zlomí mé srdce…
… pokud si myslí, že bychom měli být od sebe…
… Počkám, dokud měsíc nebude plný…
… toho kouzelného času, kdy se změní…
… (moje láska je bezbranná jak štěně..
… miminko… tělo v márnici…)
… Nandám límec chlupatému gigolovi…
… a včas navštívím veterináře…
… Ah, jsem si jistá, že už tu nikdy nebude potřeba…
… Nikdy jsem neviděla kastrovaného vlkodlaka…
Candice vzhlédla tam, kde veterinář zastiňoval její výhled na uspaného Justina.
… Přesto
Jak veterinář zvedl ďábelský vypadající skalpel, Candice zavřela svůj sešit.
„Doktore?“ Veterinář se zastavil, ostří těsně nad kůží položeného „psa“, a podíval se na ni přes rameno. „Omlouvám se, vím, že to bude znít zvláštně, ale já si to rozmyslela.“ Zamračil se na ni. Úmyslně se zasmála jako hloupá holka. „Ooopsie, promiňte. Hádám, že tím prostě nemůžu projít, nehledě na to… jak zlobivý byl. Ale i tak vám za kastraci zaplatím. Nebojte.“  Vytáhla svou šekovou knížku a vypsala veterináři šek. Pak kývla směrem k Justinovi. „Jak dlouho bude mimo?“
„Několik hodin.“
„Perfektní. Můžete mi pomoct ho dostat do mého auta?“



15 komentářů:

  1. Srdečná vďaka za preklad i korektúru... :-);-)

    OdpovědětVymazat
  2. Díky za překlad a korekci. :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Skvělé, díky moc za pokračování kapitoly a korekci :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Moc děkuji za další skvělou kapitolu!!!❤❤

    OdpovědětVymazat
  5. No potěš koště !! to to dopadne , už se těším na pokračování , díky za překlad a korekci :-)

    OdpovědětVymazat
  6. Díky moc za překlad a korekturu.

    OdpovědětVymazat
  7. Chudáčik - ona ho chcela vykastrovať;-) ;-) :-):-)
    vdaka za preklad :-)

    OdpovědětVymazat
  8. Dekuji za preklad krasna kapca tesim se na dalsi jste super

    OdpovědětVymazat
  9. Díky za překlad.

    OdpovědětVymazat
  10. Ďakujem za preklad :-)

    OdpovědětVymazat
  11. Jupíííí :D další kapitolka :D.
    Moje první Vánoce v letošním roce xD :D.
    Možná vás takhle otázka naštve ( doufám že ne :D ) ale mohla bych se zeptat, jestli víte, kdy bude další díl nebo další část dílu? :).
    Předem mockrát děkuju za jakoukoliv odpověď :).

    OdpovědětVymazat
  12. Dakujem za dalsiu uzasnu kapitolu :)

    OdpovědětVymazat
  13. Díky za skvělý překlad a korekturu.

    OdpovědětVymazat
  14. Díky za skvělý překlad a korekturu.

    OdpovědětVymazat