sobota 1. srpna 2015

Čarodějky z Mystérie a mrtví, kteří je milují - Kapitola 8



Hunter rozevřel náruč a objal Genevieve, když mu skočila do náruče. Zatočil se s ní dokola a liboval si v její ženské vůni, v měkkých křivkách jejího těla.
„Kde jsi byl?“ zeptala se. „Ty hlupáku, hlupáku. Tak moc jsem se o tebe bála. Ty jsi mi tam neublížil, okay? Neublížil jsi mi. Zastavil jsi včas.“

Mohl jsem ti ublížit, a to byl dostatečný důvod, abych zemřel.“ Ustoupil a vzal její obličej do dlaní. Nasytí se někdy téhle ženy?
Slzy jí tekly po tvářích. „Proč jsi tedy tady? Proč?“
„Mluvil jsem s Barnabasem. Jeho stvořitel nesnášel krev a bál se jí jako já, takže si vzal něco jako potlačovač chuti po krvi. Nemyslel jsem si, že by to pomohlo, ale vzal jsem si to a hned moje žízeň ustoupila. Teď ti neublížím. Vím, že to zní příliš dobře na to, aby to byla pravda,“ vyhrkl, „ale je to pravda. Věř mi, že ti neublížím. Prosím. Chci být s tebou.“
„Proč chceš být se mnou?“ přerušila ho. V ten moment úleva a štěstí převládaly, ale potřebovala slyšet ta slova.
Jeho výraz zněžněl. „Stále jsem si představoval tvůj obličej a začal jsem si uvědomovat, že i po smrti bys mě pronásledovala. Uvědomil jsem si, že kdybych tě upustil, bylo by to víc smrtící, než kdybych od tebe pil. Uvědomil jsem si, že tě znovu nemůžu opustit. Ty jsi můj důvod bytí. Ty jsi mé všechno.“
Mrkala skrz slzy, málem si nedovolila dýchat.
„Budeš mě chtít, Genevieve Tawdry? Upírem, jakým jsem?“
„Celým svým srdcem.“ Zasmála se a znovu a znovu ho líbala. Milujícími polibky, šťastnými polibky. Polibky úlevy.
Hunter ji pevně objal. Ten její smích… krásný a bez zábran. Nikdy se ho nenabaží. „Chci tě. Chci tě nahou.“
„Uh, Genevieve,“ uslyšeli ženský hlas.
Tváře Genevieve se začervenaly a ona stiskla rty k sobě. Zapomněla na jejich publikum, uvědomil si s uspokojením, jako zapomněl on.
„Huntere, znáš moje sestry.“
Kývnul jejich směrem, ale jeho oči zůstaly na Genevieve. „Godivo. Glory. Je hezké vás znovu vidět.“ Jeho prsty si hrály s pramínky vlasů na Genevieveně krku. Nemohl přestat se jí dotýkat. Stále se mu nelíbilo, že byl upírem. Stále se mu nelíbilo, že musel pít krev, i když žízeň mohla být kontrolována. Ale on by podstoupil cokoli, jen aby mohl být s Genevieve.
„My tebe taky,“ řekly najednou.
„Ten muž s Godivou je Romeo,“ řekla bez dechu. Zavřela oči a výraz chtíče se jí mihl na tváři. „Můžeš ho potkat později.“
Romeo kývl. Obtočil ochranářsky ruku kolem ramen Godivy, jako by měl Hunter každou vteřinou seskočit z verandy a zaútočit. Hunter se snažil, aby ho to neurazilo. Měl by si raději zvykat na to, že se ho lidé bojí.
„Hunter a já jdeme do mého pokoje,“ řekla Genevieve. „Ehm, promluvit si.“
„Hříšné,“ dodala Glory.
Dovolil Genevieve vzít ho za ruku a odvést ho dovnitř, dolů chodbou a do jejího pokoje. Byl to čistý, uklizený pokoj se vším barevně označeným a zorganizovaným. Ale postel byla jako stvořená pro hřích. Černé hedvábí, karmínové polštáře. Tmavě modrý samet. „Ty si chceš promluvit?“ zeptal se smíchem.
Její rty se zvedly do svůdného úsměvu, který přiměl jeho žaludek se zkroutit. Rychle zatáhla všechny závěsy na oknech, tak aby mu slunce, které brzy vyjde, nemohlo ublížit. „Můžeme mluvit, zatímco budeš uvnitř mě.“ Přišla k němu a zatahala ho za oblečení. „Tak zoufale tě potřebuju.“
Přetáhl jí tričko přes hlavu, pak jí stáhl kalhoty ke kotníkům. Vystoupila z nich, úplně nahá. Pohled na její nahou krásu ho málem přiměl vyvrcholit, právě teď, právě na tom místě. Oblé křivky, zralé bradavky, mléčná kůže. Dlouhé tmavé vlasy vytvářely fascinující kontrast.
„Nemůžu čekat,“ řekl trhaně.
„Žádné čekání,“ souhlasila.
Vzal si ji rychle, s veškerou touhou, co cítil uvnitř. Nasycen jak krví, tak i potlačovačem, neměl ani nejmenší nutkání ji kousnout – kromě potěšení. Převraceli se na posteli, lapali po dechu, vrčeli. Její ňadra naplnila jeho ruce. Její nohy obtočené kolem něj, když přirážel dovnitř a ven.
„Huntere!“ vykřikla, když jí vyvrcholení projelo tělem. Cítil každý stah, a to urychlilo jeho vyvrcholení.
Vyvrcholil uvnitř ní s hlasitým vrčením.
Někdo zabouchal na stěnu. „Dost už,“ slyšel říct jednu z jejích sester. Asi Glory. Godiva byla zaneprázdněna asi jinak. Zasmál se v křivce Genevievenina krku. Ne. Stále ji nechtěl kousnout. Úleva ho pohltila.
Hravě ho kousla do klíční kosti. „Tak moc tě miluju.“
Její slova naplnila jeho mysl, tak jako on naplnil ji. Dokonce i jeho srdce přestalo tlouct – nebo možná ani nezačalo bít po jeho smrti. Ženy mu řekly tato slova už předtím, ale on je nikdy necítil ve svých kostech. Dokonce i Genevieve je řekla už předtím. Nikdy je nevrátil.
„Taky tě miluji srdíčko.“
Zalapala po dechu. „Vážně?“
„Miloval jsem tě od toho okamžiku, co jsem tě prvně viděl.“
„Tak proč jsi mě odstrkoval tak dlouho?“ zeptala se se zamračením. „Nikdy jsi mi neodpověděl.“
Umístil lehký polibek na její spánek. „Srdíčko, na té odpovědi už nezáleží. Prostě je-“
„Prosím. Řekni mi to.“
Neschopný jí něco odepřít to vysvětlil. Jak mluvil, bledla. Třásla se, když skončil. „Měl jsi mi říct pravdu už před lety,“ řekla. „Nechala bych tě na pokoji.“
„Vím, a to je důvod, proč jsem ti to neřekl. Nechtěl jsem, abys mě nechala být. Miloval jsem tě příliš moc.“
„Jaký tvoříme pár, hmm? Mrtvý muž a čarodějka.“
Zasmál se. Život – nebo raději smrt – byl příslibem. Byl šťastnější než kdy dřív, a za to vše vděčil čarodějce ve své náruči. „Těším se na to, až s tebou strávím věčnost.“
Pomalu se usmála. „Věčnost s Hunterem Knightem. Konečně něco, na co se můžu těšit.“

KONEC

12 komentářů:

  1. Děkuji moc za skvělý překlad!!!

    OdpovědětVymazat
  2. Děkuji moc za překlad

    OdpovědětVymazat
  3. Vďaka za krásny preklad a korektúru :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Ďakujem za preklad a korektúru!

    OdpovědětVymazat
  5. Ďakujem za preklad :-)

    OdpovědětVymazat
  6. Díky za překlad.

    OdpovědětVymazat
  7. Díky moc za překlad a korekturu celého příběhu :-D

    OdpovědětVymazat
  8. Srdečná vďaka za preklad a korektúru poslednej kapči i celej poviedky!!! :-);-)
    Bude sa prekladať aj tá štvrtá poviedka od P.C. Cast???

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, budou se postupne prekladat vsechny :)

      Vymazat