středa 23. října 2013

Zvířecí instinkty - Kapitola 8




Někdy, aby správně sledovala kořist a naučila se její zvyky, se musí Tygřice nepozorovaně přiblížit, sledovat a hodnotit předtím, než přejde do úžasné rychlosti a zaútočí. S pečlivým naplánováním, může zasadit smrtící úder, aniž by kořist věděla, že tam vůbec byla.
„Co si myslíš o tomhle?“
Vzhlédla jsem od stojanu plného černých, hnědých a námořnicky modrých šatů. Všechny byly dlouhé po kotníky, jednoduché a takové, co zakryjí každý kousek těla a ochrání kůži od mužských chtivých pohledů. Když jsem uviděla, co moje sestřenice vybrala, tak jsem se zamračila. „Nenosím takový… takový… průhledný kousek ubrousku.“
„Co se ti na nich nelíbí?“ Mel se podívala na zelené minišaty a přejela je pohledem, dokonce přejela prsty po výstřihu.
„Lem nezakryje ani moje kalhotky a výstřih sahá až k mému pupíku. Možná to nevíš, ale nemám v úmyslu si přivydělat pár babek, zatímco budu pryč.“
Byla středa večer a my jsme byly v obchodě místo v nightclubech – Mel měla ráda Penny Bears – všechno kvůli mému výletu do Colorada s Roycem.
Očividně, nová dodávka zeleného zboží dorazila včera. Když se Kera s Mel o tom dozvěděly, trvaly na tom, že musíme jít nakupovat. Byla jsem pokorná, mírná žena, až tak jsem ochabla.
A moje kapitulace neměla co dělat s tím, že jsem chtěla vypadat dobře před Roycem. Přísahám.
Pořád funguje to staré „držení palce“?
„Aspoň si to zkus,“ trvala Mel, když se BlueJay rozezněl v mé kabelce. „A proboha, vypni tu věc.“
„Nemůžu.“ Mračíc se, jsem sáhla do kabelky a zabouchala na tu hloupou věc zepředu i zezadu. Ozývalo se to každou hodinu, připomínajíc mi tak můj výlet. Royce, ten ďábelský syn, to naprogramoval tak, že jsem to nemohla vypnout a ani ztišit. A taky, se na displeji objevovaly hlouposti jako „Užiješ si náš výlet, slibuju.“
Když to přestalo pípat, tak jsem si znovu prohlédla, co Mel vybrala. „Víc bych se zakryla, kdybych se potřela barvou.“
„No to je nápad,“ řekla s lehkým úsměvem.
Protočila jsem oči, ale nemohla jsem zastavit můj vlastní úsměv. „I kdybych byla ochotná se parádit jako živoucí porno, tak nechci nic zeleného. Vypadala bych jako mísa hrachové polévky. Nebo hůř, jako posmrkaný kapesník. Nezajímá mě, jak moc má Royce rád tu barvu. Nenosím. Ji.“
„A co tohle?“ Kera držela mentolově zelený kalhotový kostýmek. „Je na něj padesátiprocentní sleva.“
„A je stále zelený,“ řekla jsem podrážděně. To mě nikdy neposlouchaly?
„Drahá sestro,“ řekla Mel, „letí do Colorada – s Roycem Powellem, jestli mohu dodat – ne na summit sexuálně potlačovaných knihovnic.“
Kera se zasmála. „Máš pravdu.“
„Mysli,“ řekla Mel. „Něco sexy,“ pokračovala, „divokého, nespoutaného.“
„Nesnažím se ho svést,“ řekla jsem jim.
„Ó, prosím tě,“ řekly obě najednou.
„Nesnažím. Vážně.“ Kolik lží mohla říct jedna žena předtím, než se Bůh rozhodne jí neodpustit? Když jsem byla malá, matka mi říkala, že limit je 490 lží za jeden den. Myslím, že jsem byla tomu číslu nebezpečně blízko.
„Možná si to nepřiznáš,“ řekla Mel uličnicky a vědoucně, „ale chceš ho. Strašně.“
Nesnažila jsem se to popírat, ale taky jsem to nahlas nepřiznala. Pochopila moje ticho jako zapření.
„Myslela jsem, že v té hlavě máš mozek,“ zamumlala. „Jestli ho nechceš svést, tak ti budeme muset sehnat předpis na Viagru pro ženy, co nejdřív to půjde.“
„Možná bychom jí měly vzít na CT,“ navrhla Kera.
„Holky, jsem tvrdá mrcha s jizvami ze vztahu. To je vše.“ Přejela jsem prstem po klopě vlněného saka. „Žádné množství prášků nebo vyšetření to nezmění.“
„Pravda,“ řekla Mel.
„Máš pravdu,“ řekla Kera.
Hele, neměly by hájit můj charakter? Neměly by mě ujistit, že mám vnitřní jizvy, ale že účast na Postelové Olympiádě by mi udělala dobře?
„Pořád,“ řekla Mel konečně, „si myslím, že ten bič a to peří, co jsme ti daly na tvé nepárty by ti měly pomoct překonat tvoje mrchovství.“
Obraz Royceho přivázaného tváří dolů k mé posteli, jeho tělo vystavené pro mé potěšení, zatímco ho bičuju, a pak tu bolest konejším peříčky – nebo svým jazykem – zaplnil moji mysl. Moje bradavky okamžitě ztvrdly a místečko mezi mými stehny začalo bolet.
„No, ahoj slečny,“ zasmála se Mel. „Něco, co jsem řekla, se dostalo k tvým hormonům. Rychle se podívala na má prsa.
Tváře se mi rozhořely, rychle jsem si je zakryla dlaněmi. Měla bych nosit vycpanou vodní podprsenku – ano, jednu jsem vlastnila, a nebyla jsem zahanbená. Ženy s malými prsy musely správně vyplnit jejich trička. To by schovalo moje zrádcovské bradavky.
„Takže nejsi proti němu tak imunní, jak se nás snažíš přesvědčit.“ Kera zvedla zelené květinové šaty a držela je před sebou. „Proč bys ho jinak políbila? Dvakrát.“
„Zmlkni,“ řekla jsem.
„My nejsme Tattler. Nemusíš zapírat, zapírat, zapírat, když jsi s námi.“
„Je jasný, že vy dva se chcete,“ pokračovala Kera. Točila se kolem, šaty, které držela, tančily u jejích kotníků. „Tak, jaký je problém? Sveď toho chlapa, a užij si to. Sex nemusí znamenat závazek.“
Věděla jsem, že nevěří těm slovům, tak jako jsem věděla, co se snaží udělat. Kera si myslela, že pokud bych se s Roycem vyspala, tak bych se do něj zamilovala a rozhodla se, že si ho chci vzít.
Co když nebyla daleko od pravdy? To bylo to, co mě nejvíce děsilo. Pořád to ale nebyl důvod říct tomu chlapovi, aby si přečetl Keřinu žádost. Zlá Naomi.
„Sex znamená pro Roycea závazek,“ řekla jsem. Popadla jsem od ní šaty a pověsila je zpátky. Žádná zelená.
„Jenom kvůli tomu článku?“ Zeptala se Mel nadějně, prohrabávajíc se další hromadou ubrousků/šatů. „Mohl to být žert, víš. Nebo taky přehánění. Média vždy zkreslují informace.“
„Tisk byl správně. Vím to, protože-“ Ježíši, bylo na čase odhalit, co se vlastně děje. Neřekla jsem jim všechno, a onyi si to zasloužily vědět. „Požádal mě o ruku.“
„Požádal?“ V příštím okamžiku mě Kera popadla za ramena a obrátila mě, abychom byly tváří v tvář. „On se tě zeptal, jestli by sis ho vzala?“
Kousla jsem se do spodního rtu. „No, ano.“
Moje drobná, jemná sestřenice se mnou zatřásla jednou, dvakrát. „Tak co jsi řekla?“
„Ne, samozřejmě.“
„Ne, samozřejmě, říká.“ Kera mávla rukama ve vzduchu a otočila se k Mel, její blonďaté kadeře udeřujíc mě do tváře. „Slyšela jsi, co právě tahle hloupá holka řekla? Je možné, aby byla naše příbuzná? Naomi odmítla muže, který vypadá jako Colin Farrel, je bohatší než Bůh a myslí si, že je tak delikátní, že bez ní nemůže žít.“
„Teď počkej-“
„Mám problém tomu sama věřit.“ Mel udělala takový ten mlaskavý zvuk. „Je jedna věc říct, že se nikdy nevdáš, ale je něco jiného skutečně odmítnout žádost muže. Naomi. Naomi. Naomi. Máme si myslet, že jsi mentálně nestabilní?“
„Nikdy jsem neřekla, že je neschopný beze mě žít. Ani nikdy neřekl nic takového.“ No, tak trochu jo. Řekl jedny z nejkrásnějších věcí, věci, které se neustále promítaly v mé hlavě, a podlomovaly má kolena. Myslel na mě šest měsíců. Snil o mně. Miloval mě.
„Naznačil to svou žádostí,“ řekla Mel. Zastrkávajíc si červený pramen za ucho, na mě hleděla. „Když nezvažuješ, že si Roycea vezmeš, tak alespoň řekni, že uvažuješ mít s ním divokou aféru.“
Jak bych o tom nemohla přemýšlet? Moje tělo toužilo po tom muži jako po droze. Opřela jsem se o stojan a ramínka mě strkala do zad. „Pravděpodobně by očekával, že poletíme do Vegas hned, jak se spolu vyspíme.“
Mel mě lehce odstrčila stranou, aby se mohla podívat na jedny bokové kalhoty. „Jenom protože to očekává, nemusí znamenat, že ty řekneš ano.“
Pravda.
„Proč ho nepředstavíš mně?“ Kera přenesla váhu z jedné nohy na vysokém podpatku na druhou a hleděla na mě intenzivně jako před chvílí Mel. „Já nemám žádné hloupé pravidlo nerandit s klientem a jsem připravená se zamilovat a vdát se.“
Žaludek se mi stáhl. Ten samý pocit, který jsem měla v Roycově kanceláři mnou projel teď. Nechtěla jsem Roycea pro sebe, to určitě, ale taky jsem nechtěla, aby ho měl někdo jiný.
A ani Kera, kterou miluju.
Co to bylo s tím mužem, že mě tak moc přitahoval?
„Věř mi,“ řekla jsem, snažíc se vypadat nonšalantně, a že vůbec o nic nejde. „Nechceš ho, Kero. Jaký typ manžela by to byl? Očividně hodně cestuje. Je panovačný, arogantní, egoistický, tyranský a pravděpodobně chvástavý. A co se stalo s Georgem? Myslela jsem, že se o něj zajímáš.“
„Možná se víc zajímám o Roycea.“ Povzdechla si tak (možná falešně?) snově. „Je tak žhavýýý.“
Ano. Ano, to byl. A jeho polibky mě dostaly. Fascinoval mě. Lapajíc pro víc. Možná po tom, co naplánuju oslavu jeho matky, bychom se já a Royce mohli trošku zaplést.
Naklonila jsem hlavu, jak jsem o tom přemýšlela. Hmm… sex na pláži. Sex na balkóně. Sex v každém pokoji mého bytu. Sex. Sex. Sex. Zajímal by se o aféru? Byl to zdravý muž, a řekl, že mě chce ve svém životě. Kdybych mu dala jasně najevo, že sex je jediné, co mu můžu dát, určitě by povolil.
Ještě jsem neměla vztah čistě jenom o sexu, kde emoce byly tabu. Mohla bych to zvládnout? Určitě mohla. Určitě můj strach z toho, že se do něj zamiluju, jakmile bychom byli nazí, byl bezdůvodný.
Musím přiznat, že to, že se ho dotýkám, mě zaujalo. Ochutnávám ho, taky. Nechávajíc ho dotknout a ochutnat. Smyslný žár proudil mými žilami, olízla jsem si rty. Pár nocí žhavého (neemocionálního) milování by mě určitě vyléčilo z posedlosti po něm. Z mé potřeby po jeho nahém těle proti tomu mému klouzajícímu eroticky uvnitř mě.
Ano, rozhodla jsem se pak, nedočkavá začít. Měla bych ho svést po té oslavě. Kvůli míru mé mysli, jestli ne pro nic jiného. Měla bych s ním spát a držet své srdce střežené. Až se vášeň nasytí, on a já se rozdělíme. Jednoduché. Snadné. Nikdo se nezraní.
„Kero,“ řekla jsem. „Chci Roycea, takže ho nemůžeš mít.“
Pomalu se usmála, jakoby to bylo to, co chtěla celou tu dobu slyšet.
Mel zamumlala: „Načasování.“
Za celý svůj život jsem byla celkově se dvěma muži. Číslo jedna: Jase Waldren, moje středoškolská láska.
Po několika měsících, kdy jsme to brali zlehka, mi vzal panenství na zadním sedadle jeho rezavého, žlutého auta a už mi nezavolal. Ne že bych se starala. Byla jsem tak blízko k orgasmu tu noc tak jako k tomu, že bych si koupila černé boty z kůže od Dolce & Gabbana.
Číslo dva: můj bývalý. Právě jsem začala pracovat pro místní společnost na plánování oslav, a Richard ten Bastard se kolem mě pohyboval a vypadal uhlazeně a sebevědomě a potřebující pomoc. Byl to rozvodový právník a asi o deset let starší než já. Poblázněná jeho charismem, jsem požádala, aby mi byl přidělen. Nevím proč, ale také jsem se mu líbila a zbláznil se do mě.
Vzali jsme se brzo poté.
Hned po obřadu mi naznačil, že bych měla skončit s prací. Neřekl to tolika slovy, ale chtěl, abych trávila co nejvíce času s ním. Tak jsem to udělala. Milovala jsem ho a chtěla jsem ho udělat šťastným. A malé části mě se líbilo se o něj starat. Jak romantické se to zdálo. Vzdát se všeho pro lásku a všechny ostatní blbosti. Jo. Správně. Měla jsem to vědět líp. Moje matka se taky vzdala svého života pro mého tátu.
Co přebilo moji Nech-mě-tě potěšit osobnost? Manžel, který mě občas ignoroval, vždy mě využíval a pro kterého jsem nikdy nebyla dost dobrá. Manžel, který mě měl za zbytečnou a neodpustil mi to dát najevo.
Manžel, který raději rozdával lásku po celém Texasu, než aby spal se svojí vlastní ženou. Jo, měla jsem to vědět lépe.
Po našem rozvodu mě nikdo nechtěl zaměstnat. Nejenom že jsem nespala s velkým klientem, taky jsem odešla z práce, aniž bych jim dala vědět. Co je ještě horší, zasloužila jsem si nedůvěru od potencionálního zaměstnavatele. Jak víc hloupá jsem mohla být?
Byla jsem nucena začít svůj vlastní podnik s těmi málo penězi, co jsem měla. Teď jsem za to vděčná, ale před šesti měsíci ze mě byla troska bojící se selhání a blížící se k bankrotu.
Možná jsem mohla udělat něco jiného, vzít nekvalifikovanou práci, kterou bych nenáviděla, ale neměla jsem jiné dovednosti než plánování akcí, a popravdě jsem se nemohla vidět dělat něco jiného.
Opakovala se historie? Náhle jsem se obávala.
Byla jsem zas ve stejné pozici, dychtící po klientovi a odhodlaná s ním mít poměr. Jako Richard, Roycea jsem hned přitahovala, čemuž jsem opět nerozuměla. Byla jsem příliš obyčejná. Většina mužů preferovala poddajnou krásku jako je Kera, nebo divokou, nezkrotnou osobnost jako má Mel.
Promasírovala jsem si svaly vzadu na krku a předstírala jsem, že si prohlížím oblečení, které bylo přede mnou. Co to bylo se mnou a muži, jejichž jména začínala na R? Pokud mužovo jméno začínalo na R, bylo mým osudem ho považovat za neodolatelného?
„Ehm, Naomi. Haló?“
Keřin hlas vnikl do mé mysli. Zatřásla jsem hlavou, nutíc se, soustředit se na ni a ne na minulost. „Co?“
„Byla jsi tak trošku smutná, Jako buď budu brečet, nebo někoho zabiju transu. Zeptala jsem se tě, na co myslíš.“
„Richard. Royce. Moje hloupost.“ Mávla jsem rukou ve vzduchu, efektivně ukončujíc rozhovor. „Na tom nezáleží. Mel,“ řekla jsem, „znám jednoho muže, s kterým tě chci seznámit. Je velmi hezký. Vysoký. Tmavé vlasy. Dobrý smysl pro humor.“
Melin výraz se projasnil. „Kdo to je?“
„Jmenuje se Colin Phillips a pracuje pro Roycea.“ Vybavila jsem si, co Royce o něm říkal, že Colin byl ten typ muže Miluj je a opusť je. To ho dělalo perfektního pro Mel, která nezůstala ve vztahu víc než pár týdnů. Mluvila dobře, když chtěla, abych se vdala, ale pokud šlo o ni tak byla proti manželství stejně jako já.
„Hej.“ Kera se od nás otočila, aby mohla prozkoumat pletený svetřík. „Potkala jsem Colina. Na té svatbě, kam jsem dodávala jídlo, pro tu slečnu Denise, Danny? Jak se jmenovala?“
„Daisy.“ Přikývla jsem. „To je ona. Jeho sestra.“
„Bude se ti líbit, Mel,“ řekla Kera. „Není jenom hezký. Je chutně sexy.“
Mel překřížila ruce na hrudi a její červeně nalakované nehty poťukávaly na jejích svalech. „Když je tak sexy, proč jedna z vás s ním nejde na rande?“
„Nezeptal se nás,“ řekla jsem.
„To není bod pro něj. To naznačuje, že je to hloupý chlap.“
„Ty máš ráda hloupý chlapy,“ připomněla jí Kera.
Mel se usmála, „Máš pravdu. Kdy ho potkám?“
„Nevím,“ řekla jsem. „Musím to nějak vymyslet.“
Vrátily jsme se k nakupování a brzo jsem našla dvoje kalhoty, o kterých jsem věděla, že moje sestřenice schválí.
Extra těsně a černé s pruhy červených, růžových a žlutých orchidejí zašitých v levém dolním švu. Chtěla jsem je. Strašně. A ne protože si Royce myslel, že voním jako orchideje. Byly krásné, to je vše.
A byly jednoduše odstranitelné.
„To je tak bezva.“ Kera tleskala a skákala nahoru a dolů v malém tanci. „Oh, jsem tak nadšená za vás obě. Dobře, holky,“ řekla, když se posadila. „Přišly jsme sem nakupovat a to je přesně to, co budeme dělat. Teď, když se Naomininy hormony rozhodly vyjít na povrch a hrát si, potřebujeme ještě nějaké věci pro její svádění. Pojďme na to.“
Později v noci, když jsem ležela v posteli, jsem přemýšlela, co jsem si koupila – jedny zelené šaty (Kera na tom trvala), ledově modrou minisukni s topem, co se k tomu hodil, a krvavě červený kalhotový kostým a noční košilku ve stejné barvě. A ty černé kalhoty, samozřejmě. Co by Royce udělal, kdyby mě v nich viděl?
Byly by jeho oči naplněné vášní tak, jako když mě chce políbit? Chtěl by ze mě zoufale strhat oblečení?
Ten obrázek mě znovu rozbolavěl, nechal mě hladovou. Přetočila jsme se na bok a hleděla jsem z okna a pomalu dýchala. Noční obloha byla černá a jemná jako samet, hvězdy malé diamantové tečky světla. Tak krásné a mírumilovné. Ale občas jsem noci jako tahle nenáviděla, byla jsem sama, nemajíc co dělat, jen přemýšlet.
Chtěla jsem mluvit s Roycem, slyšet jeho sexy, svádějící hlas, ale to se rovnalo chování jako ve vztahu, takže jsem ten nápad hned zamítla. Chtěla bych s ním spát, ano. Pustit ho do mého života a spolehnout se na něj. Chtěla jsem tak strašně slyšet jeho hlas, že jsem se začala třást. Krev se mi zahřála, a byla žhavější a žhavější. Zasténala jsem.
Rozhodla jsem se zavolat své matce. Ano, mé matce. Jestli mě něco mohlo dostat z myšlenek na nahá těla a sex po telefonu, tak to byla ona. Naklonila jsem se k mému nočnímu stolku pro telefon, sáhla pro telefon a rychle vytočila její číslo. Když jsem se usadila zpět do přikrývek, tak odpověděla.
„Ahoj?“ Moje matka zněla nevrle, ospale a nádherně v jednom okamžiku.
Usmála jsem se, hned se cítíc klidněji. „Tobě taky ahoj.“
„Naomi?“ Pauza a já ji viděla, jak se posadila.
„Něco se děje? Co se děje? Vím, že se něco děje.“
„Nic se nestalo. Přísahám. Chtěla jsem jen slyšet tvůj hlas.“
„Glorie, co se děje? Stalo se něco?“ řekl můj nevlastní otec v pozadí.
„To je Naomi. Říká, že volá, protože si chce popovídat.“
„Popovídat? V tuhle hodinu? Něco se stalo. Co se stalo?“
Moje matka vzdychla. „Nevím. Dej mi minutku to zjistit.“
„Fajn, ale chci s ní mluvit, až s ní skončíš.“
Protočila jsem oči. Ach, tenhle bláznivý pár mě vždy vrátil do normálu.
„Teď, zlato, proč mi neřekneš, co tě trápí.“ Řekla mi moje matka. „Nikdy nevoláš tak pozdě.“
„Potřebuji tvoji radu.“ Ty slova ze mě vypadla dřív, než jsem je mohla zastavit. „Jak má žena vědět, že se k ní muž bude chovat dobře? Jestli jí bude věrný?“
Zalapala po dechu „Přemýšlíš o tom, že se znovu vdáš?“
„Ne. Nic takového.“ Řekla jsem rychle. „Jsem jen zvědavá, jak jsi věděla, že Jonathan nebude stejný jako můj otec.“ Občas ji proplesknul. Podváděl ji. Slovně ji využívat. Jak jen věřila dalšímu muži?
„Nevěděla,“ řekla má matka. „Nemohla jsem. Mohla jsem pouze doufat.“
Tentokrát jsem zalapala po dechu já. „Mami, myslela jsem, že mě povzbudíš. Že mi řekneš, že tam venku je muž, který se ke mně bude hezky chovat, milovat mě a nepodvádět mě.“
„Nenechala jsi mě dokončit. Tam venku je muž pro tebe. Bude se k tobě chovat hezky? Ne vždy. Bude tě podvádět? To ukáže jen čas. Věci se stávají a lidé se mění.“ Její hlas se změnil na trpký. „I já a Jonathan máme problémy.“
Každý sval v mém těle ztuhl při narážce jejích slov. Snažila se mi něco říct? Ona a Jonathan se jen zřídka hádali. Máma pravděpodobně myslela, že mají problém, kdo by měl umýt nádobí a podobně nevinné věci. To je všechno. Za ty roky Jonathan dokázal, že je dobrý chlap. I když jsem ho napadala mnoho let, že to jenom předstírá. Čekala jsem, že se jednoho dne změní ve zvíře, ale nikdy se to nestalo. Konečně, moje tělo se uvolnilo.
„Teď, Glorie. Naomi nepotřebuje vědět naše problémy.“ Zvuky se ozvaly v telefonu, jak můj nevlastní otec převzal telefon. „Naomi, tady Jonathan. Manželství je krásná věc. Ty víš, že nevěřím v rozvod a snažím se od něj své klienty odradit.“
Ano, to jsem slyšela častokrát v posledních měsících. Myslel si, že bych měla Richardovi tomu Bastardovi dát další šanci. Možná jsem mu měla říct, co všechno mi Richard udělal. Možná jsem mu měla vysvětlit, jak hluboce jsem byla zraněná. Ale neřekla jsem mu to. Ano, ukázala jsem jemu a matce určitý pohled, ale nikdy ne tu nejdrsnější realitu. Nechtěla jsem, aby lidé, které nejvíce respektuji, věděli, jak hloupá jsem byla. Jak pošetilá jsem byla.
„Přemýšlíš, že se vrátíš k Richardovi?“ zeptal se.
„Moje odpověď je stejná, jako minule, co ses mě ptal. Sakra, ne.“
„Oh,“ zklamání bylo jasně slyšet v jeho hlase.
Moje ruka se sevřela na telefonu a jiskra vzteku ve mně ožila. „Ty jsi tak dychtivý, abych se k němu vrátila, ale ty jsi s ním nežil.“ Možná bych měla na chvíli zapomenout na moji pýchu a ukázat Jonathanovi víc než jen určitý pohled. „Ty jsi nemusel snášet úplné ponižování. Co když ti řeknu, že se mě Richard snažil zabít v průběhu našeho manželství?“ Můj hlas byl pevný, neochvějný a poprvé ve svém životě jsem se cítila jako pravá Tygřice.
„Řekl – řekl bych, že jsi udělala dobře, že jsi ho opustila.“ řekl „Ale on se tě nepokusil zabít. Richard není násilník.“
„Nesnažil se mě zabít fyzicky, ne. On se jen snažil zabít mé emoce. Moje sebevědomí. Podváděl mě, Jonathane. Znovu a znovu. Nechal mě zlomenou. Přinutil mě cítit se, že jsem zbytečná. Není to stejně tak špatné?“
Jonathan řekl: „Moc mě to mrzí, Naomi. Nevěděl jsem.“
Můj vztek se vytratil. Tenhle muž mě vážně miloval. Vychovával mě od mých devíti a vždy se ke mně choval jako k vlastní dceři. Chtěl pro mě to nejlepší.
Další zvuky proběhly telefonem, jak moje matka převzala sluchátko. „Naomi, zlatíčko. Slyšela jsem, co jsi řekla. Udělala jsi dobře, že jsi Richarda opustila. Doufám, že se smaží v pekle.“
„Děkuju, mami. Moc to pro mě znamená.“
„Našla sis pak někoho nového? Je to důvod, proč voláš?“
„Ne,“ lhala jsem a to jediné slovo bylo cítit jako olovo v mém žaludku. Royce byl nový muž, nové pokušení. Nové všechno.
„Vždy můžu říct, kdy lžeš. Tvůj hlas je vyšší. Setkej se zítra se mnou u Holly Grounds. V osm ráno.“ Zněla jako seržant očekávající absolutní poslušnost. „Potřebujeme si popovídat jako matka s dcerou.“
„Budu tam.“ Ani jsem nepřemýšlela o odmítnutí. Kromě toho, chtěla jsem ji vidět. Milovala jsem svoji matku a netrávila jsem s ní dost času. „Dobrou noc, mami.“
„Dobrou, zlato.“
Zavěsila jsem telefon a lehla si do postele. Podívala jsem se na strop. Dobře. No. Tak moje dlouhá bezesná noc může začít.



17 komentářů: