sobota 31. srpna 2013

Úryvek z Black and Blue





Okusovala si spodní ret. „Takže jsi to udělal,“ řekla. „Skončils to s Pagan.“ Nebyla to otázka.
Stejně odpověděl. „Ano.“
„Dobře.“ O chvíli později měla obtočené paže kolem jeho krku, rty tiskla k jeho, její jazyk se mu cpal hluboko do úst, dožadující se odpovědi.
Zvedl ji z nohou, rukama pevně uchopil její zadek a přitiskl ji k sobě. Teď, když ji dostal, ji odmítal nechat jít.
Jemně. Zlomíš ji.

Kamenný princ - Kapitola 13




Nový úsvit začal s Katie v náručí tak sladce, a teď Jorlan téměř nesnášel, že musel opustit pronajatý pokoj. Chtěl ji přemluvit, aby šli zpátky do postele. Ale běda, ale když se bránila tak urputně proti tomu, když ji vzal od její práce, věděl, že nepřipustí žádné další zpoždění. Ale jednoho dne, brzy, se chystali milovat a nic je nemůže zastavit.

Nejtemnější vězení - Kapitola 7




„Pojď se mnou.“
Nike se rozbušilo srdce při zvuku toho hlubokého hlasu. Váhavě se překulila na posteli. No jistě. Její kůže se chvěla, když pohledem našla Atlase. Nádherný jako vždycky, stál mezi mřížemi, které byly nyní otevřené. Jeho ruka byla natažená, pokynul s ní. V jeho příliš staženém výrazu byla zuřivost.
Co provedla tentokrát?

pátek 30. srpna 2013

Nejtemnější vězení - Kapitola 6




Atlas se protlačil dvojitými dveřmi, které vedly do Kronusova trůnního sálu. Ozbrojené stráže, nesmrtelní válečníci, které Kronus sám stvořil, byli rozmístěni podél okrajů stěn. Každý z nich držel kopí a pochva s mečem se jim houpala u pasu. Stáli v pozoru a čekali na rozkaz, nebo ohrožení. Pro obojí by skočili do akce.

Paris



Paris


Strážce Promiskuity

Varování: Tady najdete zhruba 2 spoilery (kdyz si je date dohromady:D) z 4-4,5dilu, tak kdo je nechce vedet, tak necist:)) 

čtvrtek 29. srpna 2013

Chyť si chlapa - Kapitola 3






Promiňte, potřebuji vaše číslo, abych ho dal svému příteli, ať ví, kde mě ráno zastihne.

Telefon Georgie Carringtonové zazvonil přesně ve chvíli, kdy Jillian beze slova, nebo jediného pohledu vyletěla z budovy. O-kay. Co se stalo? Nikdy svou přítelkyni neviděla tak naštvanou.
Crrrrn, crrrrrn, zněl telefon, když vstala, aby šla za Jillian.
Po chvilkovém zaváhání klesla zpět na židli. Zjistí to později. O tomto čase jí zvykla volat pouze jediná osoba a ona neměla sílu ignorovat ho. Kromě toho, Jillian zřejmě ocení nějaký čas, aby se zchladila.
To je ubohé. Jsi špatná přítelkyně. Přesto zvedla telefon a mírně bez dechu si ho držela u ucha. "Georgia Carringtonová."
"Ahoj."

středa 28. srpna 2013

Zvířecí instinkty - Kapitola 5



Tygřice jí, spí a dýchá sílu, protože síla je to, co ji udržuje při životě. V džungli života, je to buď zabij, nebo budeš zabit. Překvap útokem, jestli musíš, ale zabij. Vždy.
Jako by můj den nemohl být ještě horší – Royce Powell po mně toužil, pro boha – později odpoledne jsem skončila se zavázanýma očima. A ne kvůli nějaké hravé hře. Kera a Mel přijely ke mně do bytu a zavedly mě do obýváku, kde jsem musela zůstat, dokud nedostanu povolení odejít.

úterý 27. srpna 2013

Na lovu - Kapitola 7





Možná, že jsem to přehnala, pomyslela si Rose druhý den, když byla zachumlaná v chladné přikrývce v posteli. Sama. Bolestivé. Jako kdyby v ní Vasili zapálil oheň, který nedokáže uhasit.  Kdyby zůstala s ním, mohla se teď probudit v jeho náruči. Mohli by se milovat.  Na zemi, nemorálně a bez omezení.  Byla si jistější víc, než kdy jindy, že by ji nenechal nejistou a nerozhodnou. Požadoval by všechno. A ona by mu to dala. Ochotně. Dychtivě.

Zotroč mě sladce - Kapitola 17




Samozrejme, že som nešla na verandu.
Ochranka bola kvôli súkromiu odvolaná a už sa nenachádzala vo vnútri domu. Stále v strehu som pristúpila k prvej izbe, ktorá sa predo mnou objavila. Prekvapivo nebola zamknutá. V malom, slabo osvetlenom priestore sa vznášala vôňa bielidla a citrónu. Komora s prostriedkami na upratovanie, uvedomila som si šťastne. Tie boli často opomenuté ako bezvýznamné. Bruškami prstov som prechádzala po fľašiach s čistiacimi prostriedkami, kým som hľadala odpadkový kôš. Tam, vzadu. Uškŕňajúc sa, som sa zohla a prehrabala sa jeho obsahom. Použité vreckovky, staré topánky. Povzdychla som si. ľudia používajú počítače a digitálne zápisníky, takže papier – príliš vzácny – sa už dávno nepoužíval. Napriek tomu... dievča môže dúfať.

pondělí 26. srpna 2013

Nejtemnější vězení - Kapitola 5




Atlas musel vyprázdnit celu se sedmi obyvateli a umístit ty bohy a bohyně do jiné, již stísněné cely, aby udělal místo pro Nike. Ten čas a úsilí za to ale stálo. Nemohl snést myšlenku na to, že by ona a ten parchant, Erebos, dělali stejné věci, které kdysi dělala s Atlasem.

neděle 25. srpna 2013

Zotroč mě sladce - Kapitola 16




Nasledujúce ráno mi telo ešte stále brnelo zmyselnou spomienkou, vysmievajúc sa môjmu rozhodnutiu. Slnečné svetlo prenikalo cez ľahké žlto-biele závesy, ako som ležala v posteli. Dlhú chvíľu som nasávala Luciusovu pretrvávajúcu vôňu a nechala som, nech ma hladká mäkkosť prikrývky. Pokožku som mala precitlivenú, na stehnách modriny a stále som vydávala veľavravnú vôňu medu.

sobota 24. srpna 2013

Kamenný princ - Kapitola 12 2/2




Přesně to, to bylo. Za méně než čtyřicet minut později, měla pneumatiku vyměněnou. Mohla to udělat za polovinu času, pokud by Jorlan zůstal uvnitř vozu, když ho požádala. Ale néééé. Barbar musel stát za jejím ramenem, a nabízet svůj názor na všechno!
„Jsi si jistá, že to přijde tam?“ zeptal se. „Dal bych to tady.“
„Jsem si jistá.“

pátek 23. srpna 2013

Nejtemnější vězení - Kapitola 4




Nebyl čas protestovat. Rychleji než stihnula mrknout, Nike zjistila, že je naražena do zdi, s Atlasem přitisknutým k ní, jeho pevný hrudník proti jejím měkkým prsům, ruce objímající její spánky, ústa narážející do jejích. Jazyk jí vrazil hluboko, bez varování, pronikl i přes zuby.
Mohla ho kousnout. Chtěla ho kousnou, ve skutečnosti, a ne v zápalu vášně. Chtěla jeho krev, bolest. Místo toho se její tělo stalo otrokem, jako by staletí plné nenávisti ani neuběhlo, a přivítala ho uvnitř. Ovinula ho a otřela se o jeho erekci. Erekci? Oh, ano. Měl ji. Tvrdou, dlouhou a tlustou.

čtvrtek 22. srpna 2013

Chyť si chlapa - Kapitola 2 2/2





Na spánku mu škublo  svalem. "Možná si to neuvědomuješ, tak mi dovol poučit tě. Ta otázka mě uráží. Vlastně neděláš nic jiného, jen mě urážíš, od chvíle, kdy si vstoupila do této kanceláře. Nebo si to možná uvědomuješ a je ti to jedno."

Otrok rozkoší - Kapitola 1 1/2




Sante Fe,New Mexico
Cesty Otroka rozkoší
Sebemenší rozmar tvojho pána je tvojim najvyšším zákonom

středa 21. srpna 2013

Korekce

Devcata, nasel by se tady nekdo ochotny delat korekci povidce v Objatí krídel? Prosim prosim? piste bud do komentaru vas mail, nebo me na email k-jarova@seznam.cz

V objatí krídel - Kapitola 6




Aj keď som bývala v Európe, Suriel na mňa moc času nemával, ale po smrti rodičov si na mňa vždy nejaký našiel. Zbožňovala som naše nočné prechádzky po záhrade. Býval nesmierne zvedavý, ako sa mi darí v učení, aj keď mu učitelia podávali pravidelné hlásenia o mojom prospechu. Ich smrť ho zasiahla rovnako ako mňa, ale kvôli mne bol silný. Nahradil mi otca a z časti aj matku, pokračoval v práci, ktorú začali. Po dovŕšení dvadsiatky sa náš vzťah zmenil z rodičovského na súrodenecko- priateľský. Nikdy sme si neklamali a preto som mu verila a vedela, že aj na diaľku mi bude oporou, ak o ňu budem stáť. Chcela som mu odpísať, ale zarazilo ma zistenie, že tu nie je nikde normálny papier. Únavu som nepociťovala a tak som zišla do pracovne. Keď môžem, spánku sa vyhýbam. V zdravom stave mi stačí štyri- päť hodín spania a hodlám sa k tomu vrátiť.

Zvířecí instinkty - Kapitola 4




Tygřice si označuje svoje teritorium a napadne každého, kdo se odváží vstoupit. Pytláci se musí naučit, že dělají chybu, pokud budou pokračovat ve vstupování na zakázanou půdu, doufajíc, že tam najdou zraněnou kočku, kterou můžou zotročit.
Bojuj. Nikdy to nevzdávej.

úterý 20. srpna 2013

Zotroč mě sladce - Kapitola 15




„Prečo, dopekla, nie si vo svojom apartmáne?“ zavrčal drsný, zúrivý hlas.
Okamžite som sa zobudila. Ležala som vo svojej posteli – mojej novej okrúhlej posteli v Claudiiom dome. Mala som oblečené tenké tielko a rovnaké tenké pyžamové nohavice. Mäkká žltá prikrývka bola prehodená cez moje nohy. Agent Luc mierumilovne spala na podlahe vedľa postele.
A Lucius sa krčil pri mojich nohách.

pondělí 19. srpna 2013

Nejtemnější vězení - Kapitola 3




Zuřivost. Atlase naplnila absolutní zuřivost. Pustil svoji společnici – nemohl si vzpomenout na její jméno – a ona zalapala po dechu na protest proti jeho prudkým pohybům. Ani se neobtěžoval vysvětlit jí, co chystá, když uháněl pryč. Vztek se dále šířil, když stoupal po schodech, které vedly k vězeňským klecím a cele, ve které byla Nike.

Pán upírů - Kapitola 14




Nicolai táhl Jane skrz les, větve do něj plácaly. Ona opět kulhala, chtěl se o ni postarat, ale Lailyni strážci museli zachytit jeho pach, protože ozvěna jejich kroků zesílila a v nočním vzduchu zintenzivnila magie.
Byli blíže.
Mohl by se přemístit z místa na místo pouhou myšlenkou. Odtud, do zničeného, převráceného Eldenského království. Srdce se mu v hrudi sevřelo a zaťal zuby. Teď nebyl čas myslet na jeho domov. Nebo na stav jeho domova. Nebo na rodiče a Černokněžníka, kterého brzy zničí.
Co kdyby zmizel a Jane by nešla s ním? Zůstala by na vlastní pěst v nepřátelském prostředí, s nepřáteli všude kolem.

Poslední polibek na dobrou noc - Kapitola 18





„Vstaň, má přítelkyně, krásko má, a pojď!“
Píseň písní 2:10

            Chladná voda kapala na Vikyiny rty a klouzala dolů do krku a jídlo ji brzy následovalo. Tahle činnost ji vytáhla z temnoty do světla. Mrkla a otevřela oči.
Ačkoli její vidění bylo zamlžené, byla schopná vidět Sola tyčícího se nad ní, pruh krve pod jeho okem.
Oni opravdu byli spolu, žasla.

neděle 18. srpna 2013

Zotroč mě sladce - Kapitola 14




Večierok prekypoval ľuďmi a mimozemšťanmi, trblietajúcimi sa šperkmi, a drahými látkami. Pravá bavlna, pravý hodváb, nie tie umelé syntetické verzie, ktoré nosí zvyšok planéty. Miestnosť bzučala aktivitou. Uprostred hustej hmly z dymu z nelegálnych cigariet a drahých parfumov sa ozýval hlasný smiech, ktorý obmýval vzduch ako prudký príboj oceánu. Sviečky žiarili z nástenných svietnikov, dodávajúc miestnosti tlmené starožitné svetlo. Alkohol tiekol potokom. Podlaha z mahagónového dreva, plyšové koberce. Každý jeden obraz na stenách zobrazoval nahú ženu v rôznych polohách zvádzania. Brečtany sa vinuli okolo niekoľkých alabastrových stĺpov až ku klenutému stropu. Toľko elegancie ma prekvapilo. Táto predsieň a obývacia miestnosť sa vôbec nepodobala na modernú, pulzujúcu pracovňu, ktorú som videla ako duch.

sobota 17. srpna 2013

Procitnutí Pandory - Kapitola 3




Když Farrah vstoupila do motelu, byla ráda, že tam River už je. Hověl si na posteli, sledoval mizerný kanál na TV. Vypadal tak mladě, když ležel a kolem něj byla načechraná červená peřina, mezi nohama měl velký bílý polštář.

Kamenný princ - Kapitola 12 1/2




O tři dny a dvanáct duchovních později, Katie a Jorlan upadli do rutiny.
Ráno: běhání, návštěva duchovních.
Odpoledne: práce na Viktoriánském domě.
Večer: mluvit, dívat se na televizi.
Noc: spát odděleně a fantazírovat.

pátek 16. srpna 2013

Nejtemnější vězení - Kapitola 2




Nike přecházela na pomezí její cely. Cely, kterou sdílela s dalšími. S tím, jak důvěrně znali její temperament, se ostatní klidili z její cesty. Přesto. Spolubydlící stáli za hovno. Cítila, jak se do jejích oblečením zakrytých zad zarývají oči, jako kdyby mohli vidět jméno, které tam teď bylo vyryté.
Pokud by se o tom odvážili říct jediné slovo…

čtvrtek 15. srpna 2013

Chyť si Chlapa - Kapitola 2 1/2



Chybí mi můj medvídek. Budeš se mnou spát ty?

Jillian vstoupila do Anniny kanceláře s bušícím srdcem. Anne seděla za svým stolem. Byla to přísná žena bez smyslu pro humor, vždy strohá a náročná, ale nikdy předtím si tak velmi nežádala Jillianinu přítomnost. Nikdy neřekla, že má "špatné zprávy".

Nejtemnější vězení - Kapitola 1




„Buď ticho, Nike. Děláš si to jen horší.“ Atlas, titánský bůh Síly, zíral na zhoubu své existence. Nike, řeckou bohyni Síly. Jeho zbožný protějšek. Jeho nepřítel. A tu největší děvku.
Dva z jeho nejlepších mužů ji drželi za ruce, dva za nohy. Měli by být schopni ji udržet bez problémů. Měla obojek a nakonec, obojek jí bránil použít jakékoliv nesmrtelné síly. Dokonce i její legendární sílu – která rozhodně nebyla na stejné síle jako ta jeho, pěkně díky. Ale on nikdy nepotkal ženu, která by byla více tvrdohlavá, nebo odhodlaná porazit ho. Neustále bojovala proti jejich držení, mlátila kolem sebe, kopala, a kousala jako zvíře zahnané do kouta.

středa 14. srpna 2013

V Objatí krídel - Kapitola 5






Pristála som nezranená na nohy. Predo mnou bol zhromaždený dav, ktorý hlasito debatoval o terajšom víťazovi. Dokonca uzatvárali stávky. Zbadali ma, pozdravili a uvoľnili mi cestu. Tí štyria si tam v celej svojej kráse stáli a rozprávali sa. Zess sa víťazne usmial a prehovoril.
,,Vravel som, že to stihne. “

Nejtemnější vězení - Prolog






Reyes, kdysi nesmrtelný válečník bohů, dnes strážce démona Bolesti, žijící v Budapešti, vstoupil do své ložnice. Byl promočený potem a lapal po dechu, vysílený ze svého tréninku. Vzhledem k tomu, že nemohl prožívat potěšení bez fyzického utrpení, pálení jeho svalů ho vzrušovalo.

úterý 13. srpna 2013

Nejtemnější rozkoš - Kapitola 27



NAJDETE NA EMAILU (behem dneska)

„Tak moc mi chybíš, anděly.“
Prošla už dlouhá doba, ale dostal žádnou odezvu.
Reyes ležel v jeho posteli. Byl tam už několik hodin, možná celý den. Ztratil pojem o čase. Znovu a znovu se pokoušel spojit s Danikou na duchovní úrovni. Byla tam nahoře v nebi. Byla portálem a dvakrát ho tam dostala. Dávalo smysl, že by to byla schopná udělat znovu. Problém byl v tom, že tentokrát jim fyzický kontakt nemohl vydláždit cestu. Reyes mohl jen doufat, že jejich spojení utvoří emocionální a duchovní pouto dost silné na to, aby nahradilo to fyzické.

Zotroč mě sladce - Kapitola 13





Nasledujúce hodiny som strávila vo svojej izbe, hľadajúc ploštice a kamery. Jediná hlava mŕtveho zvieraťa visela na stene v izbe, ktorá „výborne ladila s mojou pokožkou“. Jeleň. Zvyšok doplnkov bol celkom vkusný, na texaský štýl. Luster zo zvoncov, podkovy na stene, drevené stĺpy, ktoré podopierali okrúhlu posteľ. Košíky z hadej kože položené na bočných stoloch.

pondělí 12. srpna 2013

Poslední polibek na dobrou noc - Kapitola 17





„Nelekej se hrůzy noci ani šípu, který létá ve dne.“
Žalmy 91:5

Objevila se pustina.
Solo se rozhlédl kolem. Stále mohl vidět Jecisův přívěs, ale ten byl nyní obklopený holými kopci, posetými mrtvými stromy, tlustý hmyz létal z jedné pokroucené větve na druhou. Byly tam ohnivé jámy ve všech směrech, žluto-zlaté plameny tančící v horkém, suchém větru. Kroky byly hlasitější a hlasitější, dokud se konečně neobjevil dav mužů a žen, zdobili jeden z kopců. Klopýtali a hnali se směrem k němu.
Monstra, která zmínil Jecis.

Info pro prekladatelky/korektorky

Behem dneska by ode me vsem prekladatelkam a korektorkam mel prijit informacni mail ohledne chodu blogu, tak prosimvas, kdybych nechtene nejakou z vas vynechala, tak se mi prosim pripomente do komentaru

Nejtemnější rozkoš - Kapitola 26




„Kde je?“
„Co si s ní sakra udělal?“
Reyes seděl zhroucený na židli v zábavní místnosti, v ruce měl sklenici s brandy smíchanou s ambrózií. Daničina matka a sestra stály před televizí, kde přehrávaly domácí filmy Daniky jako dítěte. Její babička seděla vedle něj, obě nohy v sádře měla natažené.

neděle 11. srpna 2013

Nejtemnější rozkoš - Kapitola 25




Paris klesl na kolena. Zanechal válečníky v zábavní místnosti, když ho naplnil pocit naléhavosti, slova boha – teď – se mu stále ozývala v mysli. Už došel do své ložnice, protože věděl, že se konečně rozhodl.
Bylo na čase. Nemohl čekat. Cítil se, jako kdyby byl trhán na kusy.
Zvedl čepel vysoko do vzduchu a vykřikl: „Kronusi, titánský pane, jsem tady, jak jsi mi rozkázal.“ Jak mluvil, sekl si nožem přes hruď. Hluboko, tak hluboko, jak se jen mohl dostat. Kůže se rozpárala, orgány roztrhly, vytryskla krev.

Kamenný princ - Kapitola 11




Jorlan sa náhle zobudil.
Slnečné svetlo prúdilo do vnútra izby, ktorú okupoval. Zatvoril oči. Otvoril ich. Zažmurkal. Prečo bolo svetlo tak prekliato jasné? Prečo ho hlava bolela tak ostro, že si myslel, že mu exploduje? A prečo, v mene Elliea, mal v ústach tak sucho a vyprahnuto, ako keby maličký tvor vliezol dnu a zdochol?
 Možno umieral? Bol chorý?

sobota 10. srpna 2013

Nejtemnější rozkoš - Kapitola 24




Reyes už sestoupil z jeho démonických výšek, zvíře bylo pro teď v kleci zalité trýznivou bolestí, jeho krvežíznivost byla nasycena. Bestie v současné době spokojeně předla. Teď se Reyes bál myšlenek, které musely Danice kolovat v hlavě. Třásl se, oslaben jeho zraněními, vědouc, že ji teď ještě nedokáže uklidnit.
V současné době byla zabalená v náruči její milující rodiny – bohové, jak zářila. Jestli věděla, že je v místnosti, nedávala to najevo. Tiše vstoupil do chodby a vytáhl mobil.

Zvířecí instinkty - Kapitola 3




Tygřice nikdy nenechá nikoho získat převahu v rozhovoru; nikdy nenechá nikoho jiného mít poslední slovo. Jinak se stane nádobou, kam její oponent hází své emociální smetí.
„Tak, kdy se chystáš začít dělat oči na tvého nového šéfa?“

pátek 9. srpna 2013

Zotroč mě sladce - Kapitola 12




Konečne nastal deň D.
Predstierajúc, že som Michaelov zamestnanec, ktorého poslal , aby skontroloval ubytovanie jeho dcéry, som odletela do Nového Dallasu. Po krátkej návšteve Michealovho statku som navštívila svoj byt. Na túto udalosť som si navliekla parochňu z krátkych čiernych vlasov a pod šatami z umelej bavlny som mala falošné tehotenské bruško. Moja pokožka bola ukrytá pod hrubým nánosom make-upu. Vyzerala som ako maškara, ale potrebovala som zmapovať situáciu kvôli možnej únikovej ceste. Alebo aj dvom. Potrebovala som vedieť, čo mám očakávať, keď som prídem, už ako namyslená Eden Black.

čtvrtek 8. srpna 2013

Nejtemnější rozkoš - Kapitola 23




Ráno přišlo, ale na motelovém pokoji to nebylo nijak znát. Sluneční světlo ani neprosakovalo skrz zatažené závěsy před jediným oknem, a Reyes musel odpojit hodiny, protože nikde nebyla žádná červená jasná čísla, která by ji upozornila na čas.

středa 7. srpna 2013

Dotaz

Devcata, prekladatelka Kamenneho prince nema ted tolik casu prekladat, nenasel by se tady nekdo, kdo by se te knihy ujal? ;)

Otrok rozkoší - Prolog





Impéria

Piate obdobie

„Chcem ťa znova, Tristan.“
Vlny narážali na skaly, ich upokojujúci rytmus pobozkali lúče mesačného svetla filtrované klenutými oknami. Sladká vôňa gartiny a elsmentu naplnila izbu. Bola tu hmatateľná prítomnosť mágie, nikto ju však nemohol pochopiť alebo vziať na vedomie. Nahá Zirra stála opretá o rám okna  na mieste, kde si ju pred chvíľou vzal jej milenec. Keď nereagoval na jej slová, zvodne sa prehla v chrbte a ruku  si položila v rovine žalúdka.
„Chcem ťa znova, Tristan,“ opakovala svoje slová.

V objatí krídel - Kapitola 4






Ako malá som nenávidela cestovať portálmi, teda môjmu žalúdku to nevyhovovalo. Po tých rokoch si na to zvykol a nemusím sa ničoho obávať. Zo začiatku mi to bývalo nepríjemné a bála som sa, že ma to vypľuvne niekde úplne inde než ostatných. Ani dneska tomu nedôverujem, predsa len, čo keby to malo zlú náladu a vyhodilo ma to v mori. Keď ste vo vnútri, máte pocit dokonalej vesmírnej izolácie. Naokolo tma, ticho, žiadne pachy, hmatové podnety – načisto nefunkčné zmysly. Ani dýchať nepotrebujete, takže tu nemôžete zomrieť. Človek z toho chytá depresiu. Vo vnútri vás to drží necelú minútu, presne päťdesiatpäť sekúnd, podľa môjho počítania. 

úterý 6. srpna 2013

Catch a Mate - Kapitola 1 2/2




Jillian se dychtivě vrátila k tématu Křupavého Zadečku. "Podíval se na tebe, když prošel kolem?" zeptala se zamyšleně, v hlavě si přehrávala jeho přechod přes chodbu, jeden sexy krok za druhým. "Dal najevo jediný náznak zájmu?"
Georgiino čelo se pokrčilo a její červené obočí se spojilo. Zmateně zamrkala. "Ne. Nedal."

pondělí 5. srpna 2013

Poslední polibek na dobrou noc - Kapitola 16




„Půjdeš-li přes vody, já budu s tebou, půjdeš-li přes řeky, nestrhne tě proud.“
Izajáš 43:2

            SOLO slyšel dva muže se hádat, ještě předtím, než je uviděl, jeho uši se škubaly, jak je poslouchal. Očekával pana X, který vyskočil před pár minutami a záhadně řekl: „Ovládej se, protože ona potřebuje tvoji pomoc, ne tvůj temperament,“ předtím než zmizel. Ale ne, toto nebyl X.
„Zabiju tě, Matasi.“

Nejtemnější rozkoš - Kapitola 22




Tři dny. Tři zatracené dny od doby, co Danika a Reyes opustili pevnost. Nepřetržitě cestovali, z letadla se přemisťovali do ukradených aut, vlaků, nikdy nezůstali dlouho na jediném místě. Jen kdyby náhodou. Ani jeden z nich nechtěl dovést lovce k její rodině. A i když jí to nevonělo, být na útěku bylo tentokrát tisíckrát lepší, protože měla Reyese po svém boku. I když byl nevrlý.
Moc toho nenamluvili. Sem tam vyštěkl rozkazy – běž, buď zticha, skrč se - a to také byla podstata jejich konverzace. Neviděla žádné lovce, ale to nic neznamenalo, takže žila v neustálém strachu a hrůze. Jako obvykle.

neděle 4. srpna 2013

Zotroč mě sladce - Kapitola 11




Stále sa spamätávajúc z Michaelových slov, som uchopila svoju tašku a vytiahla Agenta Luca z auta. Rýchlo sme vyrazili k domu, pozdĺž stromov a vtákov a pestrofarebných kvetov, ktoré obklopovali dom, zanechajúc poludňajšiu horúčavu za nami. Mala som v úmysle nájsť svojho otca a vyžadovať vysvetlenie. Nezhltla som mu tú jeho „len som ti to chcel pripomenúť“ vetu. Samozrejme, že mi to pripomínal, ale nikdy mi to nepovedal s takou ostrou bolesťou v očiach. Než som ho však našla, krajčírka – Celeste – našla mňa. Agent Luc sa uložila ochraňujúco pod mojimi nohami ako Celeste zostúpila zo schodov, v ruke ihla a niť.
„Kde si bola?“ hrešila ma. „Musím dokončiť jedenásť šiat a šesť nohavicových kostýmov a ty ma tu necháš samu práve v najdôležitejšej časti mojej práce.“

sobota 3. srpna 2013

Nejtemnější rozkoš - Kapitola 21



V době, kdy Sabin dorazil do pevnosti, již lovci lezli do kopce. Lucien ho přenesl do Torinovy ložnice, která byla ode zdi ke zdi nacpaná počítačovým vybavením. Všichni válečníci, až na stále uvězněného Aerona, byli obklopeni technologickým géniem, zírající na obrazovky. Ne, to nebyla pravda, uvědomil si. Bolest tu taky nebyl. Znovu.
„Exploze?“ Zeptal se Torin se stopami veselí v hlase.
„Ano. Odpal je rovnou do pekla,“ zavrčel Maddox, prsty sevřené kolem ostří. „Jediný dobrý lovec je mrtvý lovec.“

Zvířecí instinkty - Kapitola 2





Když se dvě vůdčí zvířata setkají tváří v tvář, bojují tak dlouho, dokud ten slabší nepřizná porážku. Pravá Tygřice se postaví každé výzvě s důvtipem, mazaností a krvavým instinktem.
Další hodinu jsem strávila v tom křesle z pekla a čtením starého čísla Městské dívky. Skutečně jsem si užila článek s názvem Ňadra: Koupit nebo Nekoupit. Má vlastní byla malá. Často jim říkám „Divy“ (přemýšlím často, jestli tam vůbec jsou). Samozřejmě, že po přečtení článku jsem se přikláněla ke koupi.

pátek 2. srpna 2013

V obajtí krídel - Kapitola 3




Len málo kto by povedal, že les v noci je hrôzostrašný a kúzelný zároveň. Cválali sme vyše ôsmich hodín v kuse a ten les, stále nemal konca. Jediným šťastím je, že aspoň mesiac svieti na cestu a ja niečo vidím. No dobre no, vidím aj bez neho, ale naozaj je tu tma ako vo vreci. Jasné, nepotrebujem vidieť, keďže ani neviem kam presne ideme, hlavne, že kone a ostatný to vedia. Kvôli tejto ceste myslím, že prestanem mať rada lesy. Nič nevidno okrem stromov, konárov, kameňov a... počkať, žeby tamto bolo nejaké zviera? Sakra, zase ker. Jediná veta, ktorú som počula za celú dobu, bola od Ravena, keď sme vyrážali. Držali sme sa pri sebe, ale všetci sa tvárili, akoby cestovali sami. Predo mnou Raven so Zerachielom, ktorý každú chvíľu odbehol skúmať okolie a kúsok za mnou Nathaneal. Nikdy mi nevadilo byť dlho v sedle, ale už ma pomaly začínala bolieť zranená ruka. Popohnala som koňa za nimi.

Kamenný princ - Kapitola 10





Percen De Locke prehľadal galaxie dvakrát. Bol Jorlan stále zamrznutý v kameni, čudoval sa alebo bol teraz jeho brat slobodný muž? Nevedel, čo spôsobilo frustráciu zapichnutú v jeho vnútri ako ostrie noža, ale tiež cítil prvú iskričku nádeje. Nebol schopný lokalizovať svojho nevlastného brata tak ďaleko, ale bol dosť blízko, že mohol cítiť Jorlanovu podstatu.
Aye, bol blízko...